PÁR SLOV NA ÚVOD …
Jmenuji se Zuzana a narodila jsem se v zemském znamení Panny. To samo o sobě je s úsměvem již vypovídající a určující. Ne však jediné podstatné..
Svoje dětství jsem prožila na vesnici obklopená přírodou, která byla pro moji dětskou duši zdrojem poznávání, také dobrodružstvím a především místem, kde jsem se cítila dobře. Byla mým domovem.. Vzpomínám na naše dětské výpravy do lesa a na vrch (místní kopeček s kameny, kde jsme se cítily jako horolezci, zdolávající velehory). Vnímala jsem stejně jako všechny děti vše velmi velké, tajemné, podbarvené vyprávěním starších dětí s fantazií, která nebrala konce. Vnímala jsem to duší citlivou a nejen proto, že jsem byla v partě dětí nejmladší. Dodnes si pamatuji bouřku, kterou jsme zažily uprostřed lesa, s hromobitím, s blesky, promoklé až na kost, kdy jsme si dodávaly navzájem odvahu a konejšily se, že se nic nestane. Prosila jsem v duchu, ať hromy přestanou, ať již prudký déšť ustane. Tehdy v lese (a nejen tehdy) jsem cítila, že existuje něco nadpozemského, přesahujícího moje chápání. Na našich dětských výpravách jsem obdivovala kamínky volně ležící při cestě či v lese, které mne svým vlastním způsobem zaujaly, a když jsem jich zrovna neměla plné kapsičky, určitě jsem si vždycky alespoň jeden domů přinesla. Polička v dětském pokojíčku však nebyla stavěná na moji vášeň, a tak maminka redukovala moje poklady tak, abych o tom nevěděla. Žila jsem si v podstatě ve svém světě, a tak jsem ani moc nepátrala po tom, kam se mi některé kamínky „ztrácí“. Když mi bylo 9 let, přestěhovali jsme se do Plzně. Byl to pro mne zase nový svět. Neznámý, čekající na objevování..
A tak šel čas …
S úspěchy i neúspěchy, s výhrami i prohrami, s láskou i zklamáním. Jako na vlnách oceánu. Někdy bylo bezvětří a vše plynulo klidně a mírně, a někdy bylo vše rozbouřené s vlnami nad obzor..
Dnes si více než kdy dříve uvědomuji, že vše má své zákonitosti. Nemyslím tím právní zákonitosti (i když jsem vystudovala právnickou fakultu). Pochopila jsem, co je v životě podstatné a důležité a co je jen pozlátko. Prošla jsem si v životě mnoha životními „lekcemi“, nechápala, proč se mi děje to, co nechci, zlobila se na Boha ptající se, jestli mne chce vážně vidět na kolenou..
Prošla jsem ve svém životě hledáním.. Hledáním smyslu života. Hledáním sebe sama. Hledáním lásky. Lásky bezpodmínečné, přesahující bytí, kdy člověk může být sám sebou, bez obav a beze strachu..
Pochopila jsem.. A jsem na cestě k osvobození, ke svobodě, k tomu, abych byla vždycky sama sebou, ať se děje, co se děje, abych nezrazovala svojí duši. Pochopila jsem, že druzí představují dary, které mi obohacují život, ale jen já jsem odpovědná za sebe a svoje rozhodnutí, za svoje činy. Nikdo jiný, jen já. Raduji se z každého rána, když kráčím s pejskem přírodou a vnímám vzduch jak voní různými vůněmi, vnímám vítr s jeho různou intenzitou, když nepatrně, ale přesto hladí, nebo když oznamuje změnu.. Vnímám nebe pokaždé jiné, se slunečními paprsky, blankytně modré, a někdy s mraky přinášejícími bouři. Vnímám květy a stromy.. Vnímám krásu očí oveček, které na cestě míjíme a kterým někdy přinášíme jablíčka a mrkev, což již z dálky cítí a projevují hlasitě svojí radost. A v těchto chvílích souznění s přírodou se mi někdy vybaví slova písniček jako třeba „ … jak mraky jdou oblohou, tak se léta střídají, jak mraky jdou…“ a já se raduji a zpívám si. Vnímám úsvit stejně jako soumrak, v celé jejich kráse a jedinečnosti. Vnímám hvězdné nebe. Miluji záři hvězd.. A cítím spojení s nebem i se zemí, se stromy a s květinami, s kameny a se všemi bytostmi.. Vnímám tu energii..
Ano, všechno je o energii.
A nejsilnější energie ve vesmíru je LÁSKA …
Ve svém dosavadním žití jsem byla obohacena setkáním s lidmi, kteří vždycky budou patřit do mého života, s lidmi, kteří mne „posunuli“ a skrze které jsem došla k poznání. Přečetla jsem hodně knih a prošla různými školami a kurzy. S energií „pracuji“ od roku 2001. Uvědomila jsem si, že to nejkrásnější a podstatné je v podstatě velmi jednoduché.
K tomu, aby mne člověk poznal, nestačí těchto pár řádek, nestačil by ani napsaný román. K tomu, aby mne člověk poznal, musí poznat mojí duši.. Mohu-li napsat jediné podstatné o mne, pak že moje cesta je cestou lásky …
Přeji vám všem lásku. Lásku uzdravující, všeobjímající a přesahující …
Zuzana
Suma sumárum – jen krátký vhled:
2001 – Astrologicko – Indiánský drak – Kruh
2002 – Reiki 1. stupeň
2002 – Reiki 2. stupeň
2005 – Reiki 3. stupeň
2007 – Bachovy květové esence
2007 – Škola tvůrčí numerologie s astrologickým zaměřením
2010 – Telestézie a psychokineze
2011 – Astrologický kurz
2012 – Kraniosakrální terapie. Základy kauzální medicíny I.
2014 – Česká psychoenergetická společnost – Proutkařství v teorii i praxi, hledání vody, zřizování studně
2014 – Mistrovská léčitelská škola – Shamballa 1024 – 4 stupně
Každý nový den s láskou činím:
- energetické diagnostiky,
- konzultace,
- sestavování bylinkových směsí na míru,
- duchovní obřady – rovnání páteře v astrálu,
- kraniosakrální terapii
Věnuji se záměru svojí duše.
