Z mojí duše pro tebe … (články a nabídky)

Pokud nějakou dobu nevkládám příspěvek a může tím vzniknout dojem, že moje webové stránky nejsou aktuální, není tomu tak. Věci nejsou takové, jakými se zdají být. Mějme tohle stále na paměti.

Je dobré, ohlédnout se někdy zpět,  a třeba si přečíst i „starší“ příspěvky, ve kterých nalezneme něco pro sebe. K uvědomění někdy stačí jedna jediná věta …

 

26. 10. 2024

Předvánoční nabídka – tinktura / equilibrium medvědího česneku a měsíčku lékařského

Moji milí, rozhodla jsem se Vám nabídnout v tomto podzimním čase účinné bylinkové prostředky na vyvážení našeho fyzického těla a podporu imunity.

Equilibrium může být též vhodným dárkem pro Vás i Vaše nejbližší, je čistě na Vás, koho se rozhodnete obdarovat i rozmazlovat.

Equilibrium je esence energie, vložená bioinformace k vyvážení a harmonizaci, což vede společně s energií bylinek k následnému celkovému zlepšení stavu fyzického těla. Je jakousi nadstavbou klasické bylinkové tinktury.

Níže uvádím účinky měsíčku lékařského i medvědího česneku.

Cena lahvičky: 250,- Kč

Při zakoupení obou produktů cena 450,- Kč.

Přeji všem krásné podzimní dny, s láskou Zuzana

 

Equilibrium měsíček lékařský:

• široké spektrum uplatnění na všechny orgány fyzického těla
• působí antibioticky
• čistí krev
• účinně působí v dýchacích cestách i v trávicím ústrojí
• při Crohnově chorobě, zánětu žaludku, dvanáctníku, tlustého střeva
• příznivě ovlivňuje menstruaci
• při očních zánětech i problémech s ušima
• posiluje nervovou soustavu
• na zánětlivé rány, jizvy po operacích

Equilibrium medvědí česnek:

• proti bakteriím a plísním
• snižuje krevní tlak
• působení antisklerotické, účinný proti usazeninám v cévních stěnách
• při plicních a průduškových zánětech, astma
• čistí krev a ledviny
• při potížích v dutině ústní

 

24. 9. 2024

Zdravím Vás všechny, moji milí, a přeji krásné podzimní dny..

 

11. 9. 2024

9. 9. 2024

23. 8. 2024

19. 8. 2024

Je po dešti. Tolik toužebně očekávaném, přinášejícím úlevu, kdy se lépe dýchá a všechno se vrací ke své živosti, tráva se opět zazelenala a ptáčci, zdá se, zpívají veseleji. S deštěm „přišly“ dary. Úmorné vedro pominulo. A nejen to..

Co si dnes přejeme, moji milí? Jakou představu máme o životě? Respektive konkrétně o „svém“ životě? Co bychom rádi? Z čeho bychom se mohli radovat? Tedy spíše, co nám přináší radost, či jak si sami činíme radost ve svém bytí?

Co úmorného „máme“ ve své blízkosti? Víme? Jistě, víme. Jen si to někdy nechceme úplně nahlas přiznat. Omlouváme „to“, nebo argumentujeme nesmyslně z jakýchkoliv důvodů, každý sám za sebe víme proč.

A někdy se „úmornost“ přihlásí sama. Zprávou nebo telefonátem. Neřešené se samo přihlásí k činu.

Dejme „věci“ do pořádku.

Je dobré vyčistit si v sobě i kolem sebe, udělat pořádek. A nemyslím tím jenom šuplíky či skříně v obýváku. Je třeba vyčistit vše „toxické“ v nás, v naší hlavě, a hlavně ve svém okolí. Pokud se někdo tváří jako kamarádka či přítel, a jeho činy ukazují opak, zaujměme k tomu postoj. Tolerance už bylo dost. Pokud dovolíme někomu, aby se k nám choval jako k hadru, bude s námi logicky, obrazně řečeno, vytírat podlahu. A to si přejeme? Ne, nikoliv.

Dejme jasně najevo, jak vše vnímáme a buďme sami sebou. Toxické chování ve vztazích, ať rádoby přátelských či rodinných opravdu nejsou tím pravým ořechovým pro nás.

Vymezme se.

Bude se nám krásně dýchat. Jako když déšť splaví vlnu nepříjemných veder.

Vymezme se. S láskou k sobě i druhým. Učiníme tím laskavost. Laskavost nám všem.

S láskou Zuzana

 

6. 3. 2024

13. 2. 2024

Milí přátelé,

2. 1. 2024

23. 12. 2023

Milí přátelé,

přeji Vám všem krásné a požehnané Vánoce plné pohody, projevů lásky, vroucnosti, soucítění a vzájemného pochopení.

Srdečně a s láskou

Zuzana

 

13. 12. 2023

Přeji krásné novoluní. Čas, kdy si více než kdy jindy uvědomujeme změnu, která nastává. A ještě k tomu se rozhodl Merkur pro svojí otočku do retrogradity. A tak je zde nabíledni období našich „restů“. Na vše, co jsme zasunuli do tmavé komory, do stínu, je třeba si posvítit (a pořídit si k tomu odpovídající světlo – blikající baterka nám moc nepomůže, to už přeci víme z minulosti, proto jsme „to“ odložili do komory). Do všeho, co čeká uzavřené pod pokličkou, se také pusťme. Je třeba to „dovařit, dochutit a naservírovat“. První, kdo bude ochutnávat jsme my sami. Tak si dejme záležet, ať si pochutnáme!

Nejen kvůli Merkuru, (to by mohlo zavánět alibistickým dojmem, a nebylo by to pravdivé), ale hlavně kvůli sobě se bez bázně postavme tváří v tvář sami sobě. Čas uzrál. Mějme odvahu k novým počátkům.

Také s úsměvem ve tváři máte dojem, že Vánoce se blíží rychlostí blesku? Ano? Je to tak. Připravujeme se. A možná si i uvědomujeme, že čas pohody a radosti, spočinutí, lásky a zrození nastává nejen o Vánocích, ale právě teď. Vánoční období nám všem tuto skutečnost silně připomíná. A tak se v duši, ještě skrytě, těšíme na zrození. Zrození něčeho nového, posvátného, v nás. Rozsviťme si, vraťme se k tomu, co máme dodělat, ať to do posledního dne tohoto roku stihneme.

Na závěr mého „psaní“ zmiňuji blížící se „TRANSFORMAČNĚ MEDITAČNÍ PROŽITKOVÉ ODPOLEDNE“, seminář, který se bude konat 17.12. 2023. Pokud již máte program na tuto třetí adventní neděli, avizuji, že další termín je stanoven na 21. 1. 2024. Více informací a přihlášky na tel. 775 192 515.

Zároveň přikládám fotografie z nového kalendáře na rok 2024, který je již na pultech prodejen a přináší již šestým rokem moje bylinkové rady a lektvary pro zdraví. Najdete v něm i horoskopy pro jednotlivá znamení, a pro dobrou náladu vtipy, recepty a další užitečné informace. Cena kalendáře je fantastická – pouhých 44,90,- Kč. Může jím být doplněn nejeden vánoční dárek. Vřele doporučuji jeho koupi.

3. 12. 2023

Pohledem z okna na bílou sněhovou nadílku vytvářející krásnou předvánoční atmosféru vás srdečně zvu na

TRANSFORMAČNĚ MEDITAČNÍ PROŽITKOVÉ ODPOLEDNE

konané třetí adventní neděli 17. 12. 2023 od 13 hodin u mne v chaloupce v DOBŘÍVĚ (cca 6 km od Rokycan).

Hlavním tématem bude naše rovnováha, ať již v osobní i partnerské, tak pracovní rovině, prostě v běžně neobyčejném životě; hledání východisek ze situací, nalézání „zlatého středu“ a ještě …

Předpokládaný konec: v 19 hodin. Cena: 800,- Kč.

Přihlášky na telefonním čísle: 775 192 515.

Přeji všem pohodovou první adventní neděli a těším se na Vás.

S láskou Zuzana

 

23. 11. 2023

Milí přátelé,

3. 11. 2023

 

18. 10. 2023

Milí přátelé,

vytvořila jsem tady, na mé webové stránce, pro vás novou složku s názvem „Diagnostika partnerských vztahů“.

Již dlouho jsem o tomto počinu přemýšlela a konečně jsem ho dnes zrealizovala. Vedly mne k tomu konzultace, respektive Vaše prožitky. Sdělí-li mne například klientka, že manželský vztah již neřeší, že to nemá cenu, a že „už to nějak doklepe“, zježí se mi husí kůže po celém těle a zůstávám stát jako Lotova žena. Pokud toto vyjádří žena, které ještě ani nebylo 50 let, dobrovolně se „upisuje“ k životu bez lásky, ona v prvním patře a její manžel v přízemí jejich rodinného domu. Tohle není o žití, ale živoření.

A přitom někdy stačí tak málo …

Podívejte se na nově vytvořenou složku a neváhejte mne kontaktovat.

S láskou Zuzana

10. 10. 2023

25. 9. 2023

Kdo ještě nemá to, co by mohl potřebovat…?

Kdo ještě nemá tinkturu z medvědího česneku pro nadcházející období, může si o ní napsat. Čistí krev a spolehlivě naše ledviny i močový měchýř, působí antibioticky, antiskleroticky a antimykoticky – proti plísním. Je účinným prostředkem harmonizujícím svým způsobem naše střeva a trávení. Je vhodnou volbou při dýchacích potížích, a snižuje cholesterol. Výčet pozitivních účinků by byl velký.

Tinkturu zasílám i poštou. Pro více informací mne kontaktujte na tel. 775 192 515.

25. 9. 2023

Podzimní čas nastal. Léto zdá se mi nějak rychle „uteklo“. Babí léto navštívilo doma podzim a užívají si společně krásné přírodní chvíle.

Máme možnost volby užívat si krásné chvíle společně. Vždyť také všichni jedno jsme.. Nechť tedy máme „čas“ být v přírodě, kde dobíjíme spolehlivě naše „baterky“. Toulejme se zahradami, loukami, plujme s vodou, pohlcujme se lesem, plyňme s časem, neb tak nás nemůže dostihnout.

A starejme se o sebe. Zajímejme se, co nás baví a těší, co nám přináší radost.

Přeji všem krásný barevný čas.

S láskou Zuzana

12. 7. 2023

Milí přátelé bylinek a přírodních zákonitostí,

 

7. 4. 2023

„JIDÁŠOVÉ SOBĚ“

Dnes v noci se mi zdál zvláštní sen, a ráno po probuzení, když jsem ještě ležela zavrtaná pod peřinou, mi přišlo uvědomění. V čase Velikonoc symbolicky, jak jinak než s velikonoční tématikou či podtextem.

Mohli bychom někoho nazvat Jidášem proto, že nás zradil …

Ano, často se s tím setkávám při konzultacích a terapiích, kdy společně řešíme různé situace, bolest a trápení z již prožitého. I když k označení či použití jména „Jidáš“ nedochází, v podstatě ten, kdo je obviňován, a leckdy veřejnými projevy či skrytě nenáviděn, nálepku Jidáše nosí. Ano, je tam, někde v hloubi našeho nitra. Každý máme „svého Jidáše“.

I osoba z mého snu byla Jidášem.

Zrada. Zklamání z očekávání.

Co se ale zamyslet nad tím, že všichni, kteří nosí v nitru někoho konkrétního, ať již osobu nebo situaci, kterou s sebou stále „vlečou“, a která působí nepohodu, mohou být pro někoho jiného též Jidášem, aniž si to uvědomují, i když si myslí, že jejich svědomí je čisté jako bílá lilie.

Ruku na srdce. Každý, kdo má „svého Jidáše“, může být pro druhého „jeho vlastním Jidášem“…

Vesmír je úsměvný a vede nás všechny k uvědomění.

A tak nejen proto, že právě prožíváme Velikonoce, buďme symbolicky Ježíšem pro sebe a pro druhé, s jeho POCHOPENÍM, PŘIJETÍM, ODPUŠTĚNÍM, SOUCITEM A LÁSKOU…

Krásné Velikonoce přeji všem bytostem

Zuzana

 

31. 12. 2022

Milí přátelé,

dnes slaví své jmeniny Silvestr. A nejen to. Nastal poslední den letošního roku. Čas bilancování? Ohlédnutí se zpět? Snad.

Pojala bych tento čas jako uvědomění si, co mohu pro sebe udělat především. „Zachraňování světa“ je široký pojem.

Začneme-li totiž každý sám u sebe, začneme-li se každý sám za sebe zabývat „svým“ lidským trápením, zasunutým třeba „nekonečně neviditelně“ za jakousi pomyslnou „tlustou čarou“, můžeme následně učinit nový rok i svět krásnější. A to není klišé.

Uděláme-li každý z nás něco dobrého pro sebe, třeba „pouhým“ přijetím sebe nebo „problematické“ situace, vyrovnáváme energie a šíříme energii našeho vyrovnání do svého okolí, do vesmíru, a tím „zapalujeme“ svíci tepla a laskavosti pro druhé. Světlo a teplo v našich srdcích se šíří rychlostí sobě vlastní, neexistuje nic rychlejšího.

Přeji nám všem k tomuto štěstí přinášejícímu kroku sílu a odvahu.

A pokud má dojít k vyrovnání, rovnováze, jsem tady pro sebe, i pro vás. V rámci terapií, orákula i konzultací.

Srdečně a s láskou Zuzana

 

15. 12. 2022

Krásný adventní čas přeji všem..

6. 12. 2022

27. 10. 2022

 

26. 8. 2022

 

3. 1. 2022

Stojíme na prahu nového roku, kdy rekapitulujeme minulé a vzhlížíme k budoucímu.

Loňský rok byl pro nás všechny plný omezení, neboť jsme byli zasaženi výskytem „celosvětového viru“. Doba „covidová“ nám přinesla bolestné ztráty, ale též uvědomění a cenná ponaučení.

Nechť je rok 2022 dobou úplně „novou“ a my se staneme imunními nejen vůči všem virům, ale i vůči obavám a strachu.

Bylinky a jejich energie nám pomáhají na cestě k uzdravení fyzického těla i situací, které nás stále trápí.

Nechť jsme všichni laskavými, vroucími, milujícími, v pravém slova smyslu opravdu lidskými bytostmi.

Přeji nám všem krásný nový rok. S láskou

Vaše bylinkářka Zuzka

 

 

1. 12. 2021

Milí přátelé,

 

30. 7. 2021

15. 7. 2021

20. 6. 2021

2. 4. 2021

20. 3. 2021

15. 2. 2021

7. 2. 2021

24. 1. 2021

TVÁŘ DUŠE
„Pokud jsi poznal krásu mojí duše, jsem pro tebe krásná.
Vnímáš moji krásu cele.
Vnímáš moji krásu i bez vnějších příkras..

Pokud mě chceš měnit, nikdy jsi krásu mojí duše nepoznal..

Pokud jsi nepoznal krásu mojí duše, poznal jsi jen mojí polovinu..
Jako by ses díval jen na polovinu mojí tváře. “ …
Zuzana Alétea 

 

21. 1. 2021

19. 1. 2021

7. 1. 2021

4. 1. 2021

 

Nestává se často, že bych v jeden den vkládala více než jeden příspěvek. Dnes udělám výjimku..

Moji milí,
je to jen pár hodin, co jsem Vám přála do nového roku..

Je to jen pár hodin, co jsem Vám přála mimo jiné i opravdovost, hloubku, bez které bychom byli jen „plytkými“, povrchními bytostmi..
Přála jsem i vnímání krásy, která je ve všem ..

Je to jen pár hodin a dostala jsem od Vás tolik milých přání..

S jedním přáním „přišla“ zpět moje původní fotografie se slunečními paprsky, ovšem „obohacená“ o moji tvář s dovětkem:
„Mé vnímání krásy, které je opravdu ve všem“ …

Krásné vyjádření.. Krásné, že mne takto někdo vnímá, a pro mne opravdu milé překvapení, proto foto přikládám..

Děkuji.. Děkuji Vám všem.. Děkuji za Vaše milá přání …

S láskou Zuzana Alétea 

1. 1. 2021

Milí přátelé,

3. 12. 2020

22. 11. 2020

15. 11. 2020

5. 11. 2020

Kalendář BLESK extra pro rok 2021

Moji milí,

stejně jako v předchozích dvou letech (2019, 2020), tak i letos jsem připravila bylinkové receptury a doporučení a podílela se tím na vytvoření kalendáře pro nový rok. Nový rok 2021, který se blíží závratnou rychlostí. Alespoň mně se to tak zdá.

Ano, už  je to tady! Kalendář „BLESK extra 2021“ právě vyšel a je v prodeji.

Nabízím malou „ochutnávku“ z úvodu tohoto kalendáře, který je dostupný opravdu všem. A naleznete v něm nejen bylinková „doporučení“..

Pokud si kalendář „pořídíte“, budeme se na jeho stránkách spolu „setkávat“ každý týden při čtení zajímavostí, které nabízí. Můžeme si přitom v pohodě společně „lebedit“, popíjet bylinkový čaj a vnímat jeho vůni a chuť.

A pokud si přejete svůj vlastní, na míru připravený  čaj z voňavých bylinek, pro potěchu duše či k řešení toho, co vás momentálně trápí a bolí, ozvěte se mi. Při konzultaci společně vše „pořešíme“ a bylinky právě pro vás opravdu ráda připravím..

S láskou Zuzana

 

22. 10. 2020

SVĚTELNÝ DAR 

Jsme „chyceni do sítě“?

Ode dneška jsou opět zpřísněná vládní nařízení, která „omezují“ naše prožívání. Omezují naše prožívání? Opravdu? Ale ne! Kdepak. Tak to přece není!

Když se nad tím zamyslíme, je to opravdu pouze zdánlivé „omezení“. Neboť naše prožitky záleží a závisí jen a jen na nás samotných. Tak to vždycky je a bylo. A ne jinak. A na tom záleží …

Nejsme chyceni do sítě. Nejsme. To se jen zdánlivě může zdát.

Podívejme se na pavučinu na fotografii. Síť je napnutá jen v určitém úseku, jen mezi některými stromy, nepohlcuje celý les. Nepohlcuje vše! Je nebezpečím jen pro toho, kdo se nechá do sítě lapit. A to je ten, který nevnímá, který má „klapky“ na očích, který se věnuje v danou chvíli něčemu úplně jinému a není vědomým.. Není vědomým při svém „letu“…

Především je vše o uvědomění…

Jde o uvědomění, že strach z lapení do sítě, které pro nás může být fatální, budeme-li „slabou mouchou“, je opravdu „pouhým“ strachem. Také nejsme mouchou, ale úžasnými lidskými bytostmi. Jsme bytostmi, které se nevyvyšují ani nad mouchou, neboť vše spolu souvisí a se vším v této „realitě“ jsme propojeni. Jsme propojeni energeticky na úrovni bytí a duší..

Všechno jednou pomine a vše se vyřeší. Nenechme se spoutat pomyslnou sítí, naším vlastním strachem, ať již souvisí s čímkoliv..

Jsme vlastními tvůrci a jen my se rozhodujeme, budeme-li lapeni do sítě. Zda se necháme opravdu spoutat vlastním strachem, bez ohledu na cizí manipulaci.

Je jen na nás, jestli budeme vnímat úsměv na tváři druhého, a hlavně – jestli i my obdarujeme druhé svojí vlídností, laskavostí, vstřícností. Vřelostí srdce. A mohou za nás mluvit naše oči, pokud ústa máme schovaná za rouškami..

Pokud projevuji laskavost, nemusím ani mluvit. Druhý to vnímá a cítí. Vše je o energii. Pokud se usmívám očima, druhý vidí moji záři. A nejen v této době.

Vše je na našem rozhodnutí, jaký svět, a to nejen svůj vnitřní, tvoříme. Pak se pavučina (i ta lesní) bude jevit jako krajková nádhera, která se nám zjeví vždycky, neboť v každé době budeme bdělí. V době „mlhy“, kdy není vidět pár metrů před sebe, ano právě v době mlhy, je ještě více patrná. Bdělost a uvědomění jsou našimi dary..

Začněme každý u sebe.. Nechtějme měnit druhé a svět, nechme to na nich. Začněme u sebe … To je ta největší změna, to je opravdu dar, který můžeme sobě, druhým a vesmíru dát..

Světelný dar …

S láskou Zuzana

 

4. 10. 2020

Se zářícíma očima …

S pohledem do nebe, s batůžkem na zádech, stále bosky, i když už začal říjen..

Ať se děje cokoliv, rána bývají stále kouzelná. Svojí zvláštní neopakovatelnou atmosférou …

To, co jsem dnes ráno prožívala v lese, vnímám jako poselství pro sebe i každého, kdo cokoliv právě v danou chvíli, v daný okamžik prožívá, vedoucí k uvědomění, na které rádoby zapomínáme.

Všechno jednou pomine. A změna přichází každou minutu, každou vteřinu našeho bytí..

Někdy změnu opravdu vnímáme až s odstupem času, třeba za hodinu, za týden, za rok. Někdy …

Ráno je každý den neopakovatelné ve své jedinečnosti a kráse.. Je proměnlivé.. Stejně jako všechno ostatní..

A je otázka, jestli si to vůbec uvědomujeme.

Dnes v pozdní odpoledne jsem jela krajinou a když jsem vnímala, jak úžasné jsou mraky nade mnou, jiné než jindy, byla jsem šťastná. Byla jsem šťastná, že jsem na cestě.

A na cestě jsme v podstatě stále …

Krásný večer přeji všem..

S láskou Zuzana

 

12. 9. 2020

 

Zrcadlení – lesní obraz v oválném rámu

Je po dešti. Kráčím lesní cestou a nadechuji čerstvý, příjemný vzduch. Zdá se mnohem čistším než před deštěm. I tady v lese se vše očistilo od náhodných příchozích, od návštěvníků, kteří sem na malou chvíli zavítali.

Kůra stromů je mokrá jen z jedné strany. Všimli jste si toho někdy? Jakoby se strom chtěl „chránit“, a tak když začaly podat shůry nebe kapky deště, vytvořil si kolem sebe jakési fluidum, které ho neviditelně obklopilo, aby ho „chránilo“.

Jeho zvědavost mu však „nedala“, a tak kousek tohoto svého ochranného pláště poodhalil a dovolil dešti dotknout se jeho kůže. Dovolil mu prostoupit částečně svojí kůrou, ale ne dále. Dovolil si prožít to poznání, ujistit se, že déšť je stále deštěm, který zná již od nepaměti.  Jeho „zvědavost“ není zvědavostí lidskou. Omlouvám se, že jsem slovo „zvědavost“ spojila s lesem. Věřím, že les mě pochopí, on ví, proč..

Bylo to zcela záměrné, vedoucí k pochopení všeho… Neboť, co je podstatné? Toto! Les žádné hry nehraje, je mu cizí manipulace, kterou lidské bytosti s takovou oblibou zařadili do repertoáru svých her. A ještě si libují, jak jsou v tomto ohledu kreativní! Ach, jaká  lidská bída zahalená do pozlátka …

A jak tak kráčím lesní cestou, najednou přede mnou na zemi leží obraz v rámu. Divíte se, kde se v lese vzal najednou obraz v rámu? Nádherný lesní obraz, který by žádný malíř nevytvořil, i kdyby byl sebetalentovanější. Vždycky by to byla jen napodobenina skutečnosti, která se napodobit nadá… Co je tímto krásným lesním obrazem? Jste zvědaví? Jak by ne, i já bych byla.. Jsme přece lidské bytosti, přibližující se mystériu lesa.. To jen na okraj. Co je tím lesním obrazem?

Je jím velká kaluž vytvořená deštěm, který si ještě chvíli přát pobýt v lese, ještě se nechtěl vsáknout a splynout se vším, vrátit se tam, odkud v prvopočátku vzešel, ještě chtěl být malou chvíli jen a jen sám sebou… Zrcadlí stromy ve své blízkosti a vytváří tak lesní obraz v oválném rámu … Ano, to je on, lesní obraz v oválném rámu.. Překrásná podívaná!

Za tento dar, obdaroval stromy ve své blízkosti. Ony se teď mohly podívat samy na sebe. Odrazem na hladině, která vytvořila speciálně pro tuto chvíli lesní zrcadlo.

Že by déšť pronikl hlouběji pod kůži lidským bytostem? Že by „nasákl“ jejich marnivost, kterou teď nabídl stromům? I tak to může zdánlivě být..

Ale stromy opravdu nepotřebují vnímat svoji krásu a svoje bytí prostřednictvím zrcadla. Stromy se nepotřebují krášlit jeden pro druhého, strojit se a vylepšovat, „ovjášet“ se různými blízkavými cetkami, vylepšovat se u plastického chirurga, nebo předstíráním, a tím druhého v podstatě klamat nebo klamat pro druhého samy sebe..

Stromy jsou samy sebou, takovými, jakými jsou, ve svém bytí… Bez přetvářky, bez snahy, bez usilování, bez manipulace a vydírání. Stromy prostě a čistě „jen“ jsou..

Děkuji za toto poselství, za toto uvědomění, které předávám dále skrze lesní obraz stromů, zrcadlících se na hladině.  Jsou samy sebou. Vždycky. Miláčkové. A ten lesní obraz v kulatém rámu je uložený v mém srdci … A možná teď i ve vašem..

S láskou Zuzana

4. 9. 2020

DĚKUJI …

Ve středu dne 2. 9. jsem oslavila výročí svého narození.

Děkuji Vám všem, kteří jste mi přáli k mým narozeninám.. Vám všem, kteří jste mi přáli lásku, štěstí, zdraví, a mnoho dalšího krásného. V tu chvíli, aniž jste si to možná uvědomovali, jste byli andělé.. Andělé poslové, šířící vše krásné..

Když jsem si ráno zapnula „data“, z mobilního telefonu se začal šířil zvuk – ta ta ta ta ta ta ta ta  ta ta … Jedna zpráva střídala druhou. Zdálo se, že se ohromnou rychlostí předháněly. Každá chtěla být první, jako by chtěla být s poselstvím a přáním u mne co nejdříve. Světelný „kulomet“..

Měla jsem v tu chvíli pocit, že zprávy jsou jako hvězdy.. Hvězdy, které andělé posílají na Zemi, aby splnily naše přání. Ano, zprávy byly jako hvězdy, Perseidy, které létaly jedna za druhou v jedné jasné srpnové noci a přinášely radost již z pouhého pohledu na ně, z toho, že se náhle a nečekaně objevily na noční obloze. Jejich „pouhá“ nečekaná přítomnost s sebou přinášela „splnění přání“..

A já jsem v této noci byla jako andělka, kterou vidíte na fotografii, a která je mým narozeninovým dárkem. I já mívám za těchto nocí hvězdy ve vlasech, i já jsem bosá.. A moje srdce? Moje srdce je na dlani…

Děkuji Vám všem. Děkuji Vám, přátelé andělé …

S láskou Zuzana

 

2. 9. 2020

„Šlapeme si po štěstí?“

Šlapeme si skutečně po štěstí? Už vím, proč se tohle rčení říká. Dnes ráno, stejně jako ve dnech minulých, jsem šla bosky lesem. Když jdu bosá, jsem více vědomá, alespoň v tom smyslu, že zcela jistě více sleduji, kam našlapuji. Také v těchto chvílích tolik nespěchám a mohu vnímat všechny krásy, které mne ráno les nabízí.

Lesní pěšinka byla „plná lesa“, tedy toho, co do lesa skutečně patří. Byla plná šišek, jehličí, mechu, kamínků a také – lístečků jmelí. Jmelí vnímám jako jeden ze symbolů Vánoc, symbol štěstí.. Proto se jmelím obdarováváme, přejíc si vzájemně štěstí..

3. 8. 2020

NEPŘEDVÍDATELNOST
Nepředvídatelnost chování, osudu, světa …

Pokud vám někdo vyčítá nebo se na vás zlobí, že jste nepředvídatelní, že se chováte nepředvídatelně, není to žádná chyba. Není to vaše chyba ani chyba toho, kdo vám toto vaše chování vyčítá.

12. 7. 2020

Vítr přinášející radost …

Ne každý den se stává, že přijdete ráno k břehu rybníka, zrovna když si slunce hraje s vlnkami..
Ne každý si tuhle nádheru uvědomí, ne každý je právě v tuto chvíli přítomný cele, bez zatěžujících myšlenek..
Ale pokud si vás živel vody přitáhne svojí krásou, tím, jak je zrovna dnešní ráno rozzářený, vaše oči splynou s ním, s živlem, ke kterému chovám velký respekt. Díváte se chvíli jen tak na hladinu a najednou vám to všechno dojde …

 

29. 6. 2020

Že by „hadí neděle..“?

Nevím, jak to máte vy, když někde vidíte nějakého hada. Já to mám tak, že mi tohle, pro mne nevšední setkání, zrovna není příjemné.. A tak když jdu kolem řeky a v trávě se mihne slepýš, zvedám komicky nohy co nejvýše to jde a spěchám z louky rozhlížejíce se po všech stranách se smysly bystrými jako jestřáb..

Úsměvné? Ano, velmi, ale také pravdivé …

Už dlouho jsem žádného hada neviděla, až včera ráno, když jsem se opět bosá procházela v lesoparku kousek od rybníka. A aby toho nebylo málo, nešlo o hada jednoho, ale rovnou dva. Vesmír je opravdu velmi úsměvný a když už něco „nadělí“, tak ať toho není poskrovnu, že? Znáte to také?

 

A tak mi vyvstalo, že vše, z čeho máme nepříjemný pocit, čeho se obáváme, z čeho se strachujeme, dostaneme nebývale „naděleno“. Ne za trest, to v žádném případě! Nýbrž k pochopení a uvědomění a hlavně – přijetí všech těchto našich, leckdy i neopodstatnělých, pocitů..

Položme si otázku: „Proč bychom se měli obávat, z čeho bychom se měli strachovat?“ Přijetí je cesta, ať se za jakýmkoliv pocitem skrývá jakákoliv životní zkušenost…

A ještě něco důležitého na závěr. Pokud had, v tomto případě konkrétně slepýš, se vydá po cestičce z jedné strany lesa na druhou, není třeba ho „chránit“, a snažit se ho dostat zpět tam, kam si myslíme, že je to pro něj nejlepší.. To je ta lidská pýcha… Ach jo.. Had sám, ač se to někomu nebude zdát či líbit, ví nejlépe, kam směřuje.. Nepotřebuje v těchto chvílích naši „oporu“.. Podívejte se na video, jak dlouho mu trvá, než se dostane kousek cesty tam, kam chce. Je to pro mnohé inspirativní, že? Ale vemte si, že ho z této jeho „cesty“, ve snaze ochránit jej, vrátíte na pravou stranu lesa, když on míří nalevo.. Jak domýšlivé může být, i v dobrém úmyslu, někdy naše chování. A jak těžká jeho cesta …

Je to stejné, jako když ve snaze někomu „pomoci“, budeme řešit jeho úkoly a brát mu tak životní lekce, které by lehce zvládl sám, a které má opravdu zvládnout sám, aby se posunul, aby si uvědomil…

Takže já se často řídím zásadou, že i „pouhá“ rada se má udílet jen v bezprostředním ohrožení života nebo pokud si o ní dotyčný řekne…

Přeji krásný začátek nového týdne a přijetí všeho, co je obavou, strachem, křivdou, bolestí …

A děkuji za tuto životní lekci a slepýšům, za to, že jsou …

Srdečně a s láskou

Zuzana

P. S. Ještě dovětek. Když jsem svůj příspěvek zveřejnila na svém profilu na Facebooku, dostala jsem řadu komentářů, jedno „poučení“ z českého jazyka a též z určování živočišných druhů. Z češtiny hned v prvním odstavci, kde je uvedeno: „… rozhlížejíc se..“ Jak jsem byla upozorněna, musely bychom tam být 2 ženy, a to jsme právě byly. Je to zase o tom, že věci opravdu nejsou takové, jakými se zdají být.

A z určování živočišných druhů – to jsem se opravdu pobavila a s chutí zasmála. Neb slepýš je beznohá ještěrka, ne had..  Kdybyste mne viděli, když jsem si tohle přečetla, jak se směji, smáli byste se se mnou.. Obávala jsem se dvou beznohých ještěrek. A děkuji za uvědomění, které mi skrze tento komentář přišlo. Neb kdykoliv teď spatřím slepýše, budu se usmívat. Ta změna přišla s beznohou ještěrkou, i když stále vidím hada …

Mějte se krásně..

Video naleznete na mém profilu na Facebooku:

https://www.facebook.com/100004691504689/videos/1701928549973512/?t=0

 

18. 6. 2020

Dnes večer jsem si vzpomněla na situaci, kdy jsem se před několika lety při východu slunce brouzdala po kotníky v moři, jehož klidné vlnky ozářené prvními slunečními paprsky zářily stejně jako slunce. Všude bylo ticho, jen vlnky lehce šplouchaly, vzduch voněl novým, probouzejícím se ránem a slunce vytvářelo takovou atmosféru, že duše přetékala blahem. Dokonalost světa …

13. 6. 2020

SOUZNĚNÍ.. Být vším, i vílou …

I dnešní ráno v lese bylo kouzelné.. Miluji tyhle chvíle, kdy bosá kráčím po lesní pěšince a nebo po spadaných šiškách – ty si teď záměrně vybírám.. Je to opravdu úžasné..
Boty tradičně již nechávám v autě, a tak vypadám jako lesní víla, s rozpuštěnými vlasy, v šatech, bez bot… 

6. 6. 2020

Poděkování …

Děkuji všem bytostem, kteří reagovali na můj informační e-mail, který jsem zaslala před pár dny těm, pro něž jsem před dávným i blízkým „časem“ připravila energetickou diagnostiku a individuální bylinkovou směs (a na něž jsem měla e-mailový kontakt).

Děkuji s velkou pokorou, potěšením a radostí ve svém nitru za Vaše reakce.

Dovolte mi, citovat doslova z e-mailu jedné úžasné bytosti, která mě velmi potěšila svým vyjádřením..

„Dobrý večer vážená paní Zuzko, díky za infomejlík. Je to pro mně trošku svátek, když od Vás dostanu zprávičku. Byli v mém okolí někteří lidé s mimořádným životním posláním. Paní Kamenická přísně dbala přírodních zásad podle toho, jak Pán přikázal, pan páter Ferda věřil v milost a pokoru k  Božímu požehnání. Z Vás nemluví nic víc, nic míň,  než láska, všeobjímající, nádherná. Je to jak živá voda! … „

Krásné.. Děkuji, děkuji, děkuji …

Děkuji Vám všem, s pokorou a láskou v srdci..

Zuzana

P.S. Ještě přikládám jednu moji oblíbenou fotografii, neb je na ní nádherná kytička řebříčku, natrhaná kdysi na louce pod hradem Buchlov. Je i pro Vás všechny..

 

 

28. 5. 2020

Velmi často se setkávám, a nejen u lidí staršího věku, kteří si přijdou pro bylinky, s revmatickými potížemi. Je celá škála bylinek, řešících tyto potíže. Dnes jsem si vybrala jednu krásnou bylinku, a to nejen proto, že ji právě můžeme vidět rozkvétat, ale zejména si ji můžeme nasbírat, neboť není běžně dostupná ke koupi jako ostatní bylinky.

Hadinec obecný (echium vulgare)

Kromě protirevmatického působení má řadu dalších výhod, ale současně se nesmí užívat vnitřně dlouhodobě vzhledem k dosti velkému obsahu alkaloidů. Vyvstala mi v tuto chvíli v souvislosti s tím jedna bylinka, a to náprstník (Digitalis), o kterém má asi každý povědomí, že je jedovatý. Ale – věci nejsou takové, jakými se zdají být. I když je prudce jedovatý, obsahuje látky, které se využívají v medicíně, a které mohou zachránit lidský život při srdečním selhání. Stejné je to s ostatními „jedovatými“ bylinkami. V určité míře, za přísných podmínek, a fundovaném dohledu, což zdůrazňuji, mohou být velmi účinným lékem.

Podobné je to s hadincem. Mimo jiné obsahuje hojivý allantoin. Tato bylinka tlumí velké bolesti při peptickém vředu  a působí hojivě na sliznice při akutní bronchitidě, stejně jako na sliznice trávícího ústrojí.  Její užívání se tedy doporučuje krátkodobě v akutní fázi nemoci.

Ale vrátím se k jeho zcela neškodnému, a to  zevnímu použití při kožních problémech, zejména k  omývání problematických míst pokožky, při bércových vředech nebo k jeho účinnému použití ke koupelím rukou a stejně tak i nohou, postižených  revmatismem. Ti, kteří touto bolestí trpí, by si právě hadinec mohli v těchto dnech nasbírat.

A víte, proč se této krásné bylince říká hadinec? Asi vás to již napadlo. Podívejte se na jeho krásné barevné květy. Co vám připomínají? Už to vidíte? Těm, kteří opravdu vnímají jeho krásu, „přinese“ kromě léčení fyzického těla i uzdravení duše. A to mějme na paměti, až se této bylinky budeme ptát, jestli si její „kvetoucí krásu“ můžeme natrhat a usušit pro uzdravení. Trochu bolesti přitom jistě sneseme, jeho stonek je totiž nepatrně pichlavý. Vynahradí nám to úlevou při koupelích v jeho krásných modrofialových květech..

S láskou Zuzana

25. 5. 2020a

Kostival lékařský

Kostival právě začíná kvést. Záleží ovšem na místě, kde se právě nachází, které si vybral, pro svoje nynější pozemské bytí, neb někde je již v plném květu a někde jinde se můžeme divit, když spatříme, že  kostivalu teprve vyrůstají jeho listy.

Tato úžasná bylinka patří k velmi starým léčivkám, užívá se od nepaměti. Jeho význam na náš organismus je veliký. Užívá se zevně i vnitřně. Ve většině herbářů naleznete informaci, že nejvýznamnější z hlediska léčivých vlastností této bylinkové drogy je právě její kořen.

Listy se užívají zevně, a to ve formě obkladů či mazání, ať již vytvořenou kostivalovou mastí či tinkturou. Doporučuji před obkladem z čerstvého listu namazat velmi jemně pokožku bylinkovým olejem, neb někdo je citlivý a kostival by mu mohl svoji léčivou razancí vytvořit červené svědivé „mapy“, což jistě není účelem přikládání jinak velmi hojivých a účinných listů.

Já užívám a diagnostikuji tuto bylinku rovněž vnitřně i zevně, ale kromě listů a kořenů doporučuji i kvetoucí nať. Zkusili jste někdy ochutnat jeho bílé či fialové květy?

Jeho pestré obsahové zastoupení různých látek má výborné hojivé účinky, zejména při kloubních potížích. Má výborný vliv celkově na pohybový aparát, kdy je přínosem pro kosti, okostice, šlachy, vazy, svaly. Z uvedeného jasně vyplývá, že ho lze s úspěchem uplatnit i při hojení zlomenin, pohmožděnin, stejně jako při výskytu hematomů.

Kostival obsahuje mimo jiné látky i sliz, který chrání sliznice, takže je vhodný všude tam, kde je zapotřebí ochránit sliznice nebo řešit již vzniklé slizniční problémy. Užíváme  ho při popálení, při potížích s hemoroidy, na žaludeční vředy.

Je věrný svému jménu. Kostival – a k tomu ještě lékařský! Kéž by si tuhle skutečnost, a nejen skrze jeho jméno, uvědomovali i lékaři k tomu povolaní.. Neb kostival, stejně jako ostatní „bylinky krásky“ jsou zdrojem… Jsou přímo přírodou, která léčí a uzdravuje. Co víc si přát? Snad jen konečně si uvědomit a přijmout skutečnost..

Skutečnost, že jsme spojeni se zdrojem …

S láskou Zuzana

 

 

20. 5. 2020

Není to tak dávno, co jsem stála u téhle bytosti, kterou vidíte na fotografii a dívala se skrze korunu jejích větví k nebesům. Vnímáním její energie vzrůstalo teplo, které jsem cítila v zádech.. Mívám to tak vždycky, je to vlastně nepopsatelné, jen tímto způsobem zdánlivě zprostředkovatalné..  Zároveň jsem i vnímala ulámané větve, které pohledem vzhůru nešlo ignorovat. Jsou její součástí. Ano, i ony jsou její nedílnou součástí. Ona je neschovává, nestydí se za to, že je „ztratila“, jak by si někdo bláhově mohl myslet. Ona si je v jisté podobě „nechala“. V podobě viditelné, jako připomínku všeho, co prožila, neb to vše k ní stále patří a činí ji tím, kým dnes je.. I s nimi žije dále, roste, tyčí se hrdě i pokorně, v rovnováze sobě vlastní..

Jaká podobnost se mnou, s tebou, s námi všemi. Přes ztráty, které vnímáme, „jdeme“ dále, rosteme stejně jako ona úžasná bytost v lese. Ona je stále živoucí, krásnou, upínající se k nebesům. Stejně jako já, jako ty, jako my všichni …

A já jsem v momentu tohoto uvědomění byla její součástí.. Ona byla mnou dávno předtím …

S láskou Zuzana

18. 5. 2020

Před pár minutami jsem shlédla video, kde probíhala záchrana jestřába, který se zachytil do mřížky přední kapoty auta v jeho 90 km rychlosti. Muž, který toto viděl, neváhal a přišel na způsob, jak dravci pomoci. Po chvilkovém přemýšlení, a pokusy, jak to udělat, vzal tužku a lehkým „přimáčkutímK“ jeho hlavičky, ji uvolnil. Jestřáb mu neublížil, vědom si své záchrany a máchnutím svými křídly odlétl..

Úžasné …

Jestřába vidím teď docela často, jako by mě „provázel“ při mých cestách a symbolicky sděloval a upozorňoval na to, co jsem právě „měla v hlavě“.. Před pár dny mě dokonce přelétl při výjezdu z lesa k polím metr před autem..
Silové zvíře..

16. 5. 2020

UZDRAVENÍ V PŘÍRODĚ …
Krásný sobotní podvečer přeji všem..

A přidávám něco k poslechu, pro potěšení, radost a též k uzdravení všeho, čeho je třeba..
V přírodě jsou k tomu nejlepší předpoklady.

15. 5. 2020

Přeji krásné páteční ráno i nadcházející víkend..
A přidávám jedno pohlazení z lesa. Pokaždé, když fotím tuhle přírodní krásu, je tam i kus mého srdce. Pro vás všechny, kteří ji poté spatříte.. Vnímáte to?

I když bývám často ve stejném lese, pokaždé vnímám jeho krásu různým způsobem, neboť pokaždé se mi otevře jinak. Dá mi nahlédnout do skrytých tajů a dovolí vnímat to, co jsem jindy nevnímala.. Je v něm pro mě pokaždé něco nového. Jiná energie, jiné prožitky..

 14. 5. 2020

ČASEM SI UVĚDOMÍŠ …

Dnes opět ne náhodou na mě „vykoukl“ ze stránek počítače Merlinův text.
Začíná větou: „Časem si uvědomíš, že ne všechny úsměvy jsou skutečné, a že všechna „miluji tě“ nejsou upřímná…“

V některých případech na toto uvědomění nemusíme ani dlouho čekat.. Stalo se vám to někdy? Ne? Ano?

Někteří z nás jsme to prožili. Každý den nám někdo říkal, že nás miluje, a ještě nás při tom, i když jsme třeba zrovna vařili čaj, či zadělávali na vánočku, objal.. Každý den. S hloubkou citu sobě vlastní jsem nikdy nečekala, že to může být jen povrchní fráze, že ta slova nejdou z hloubky nitra. No každý to máme nějak jinak.
Ale o hloubce lásky jednoho a povrchnosti druhého jsem dnes psát nechtěla, to nechám na někdy příště..

Ráda bych se s vámi podělila o něco, co je pro mě opravdu vzácné a drahé (nemyslím tím ve smyslu majetku či ceny za něj..).
Sdílela jsem dnešní Merlinův příspěvek pro jeden jediný bod v něm uvedený. Ne, že ty ostatní by se mi nelíbily, to ne, ale tento má pro mě svůj osobitý význam. Tak tedy, tady je:

„Zjistíš, že je lepší mít pět skutečných přátel, než stovky na sociálních sítích…“

Již jsem souhlasný projev tohoto vyjádření před dávným časem uváděla na svém profilu, ve svém vlastním příspěvku, a každý, kdo u mě byl na terapii či na přednášce zná můj postoj, moje vnímání tohoto..
Ale abych se dostala k meritu, tedy jádru věci.

Včera to byl měsíc, kdy mi moje milá kamarádka, aniž to možná tušila, dala velký dar. Poslala mi 2 fotografie. Na jedné byl ofocený pohled z Labské boudy a na druhé text. Dosud možná ještě není srozumitelné, čím je to pro mě tak vzácné.. Vyčkejte. Hned se k tomu dostanu.

Moje kamarádka Ivana třídila v nuceném volnu nepříjemné pandemie staré krabice, a našla tam pohled, jenž jsem jí poslala z lyžařského výcviku, který jsem absolvovala jako studentka prvního ročníku lékařské fakulty v Krkonoších před téměř 35 lety …
Pohled (tehdy se ještě běžně posílaly) má opravdu „tolik let“. 

Tatínek mojí kamarádky tehdy tento pohled uložil pečlivě do krabic pro dny příští.. Uchoval tento pohled aniž by v danou chvíli tušil, co pro mě po letech objevený a zaslaný mi, bude znamenat. Netušil tehdy, i když, kdo ví…? Možná, že právě tušil. Možná, že již tehdy věděl, a proto jej uložil na dno krabice..

Možná, že věděl (nejen svoji dceru, ale i mě znal opravdu dobře), že nám oběma, Ivance i mě připomene, jak velká síla se skrývá v přátelství a jak je pro nás přátelství bytostně důležité.. Děkuji …

Ano, bytostně důležité a vzácné, alespoň pro mne, proto o tom v tuto chvíli píši. Okamžik uvědomění, že přátelé, které znám od školních lavic, a nejen ze školních lavic, všichni ti, kteří se stali součástí mého života ještě před školními lavicemi i po nich, a kteří dosud jsou stále mými přáteli, je pro mě tím velkým, ničím nezaplatitelným darem.. Na chvíli jsem se vrátila do té doby před 35 lety, díky textu, kde mimo jiné píši, že „je to tu správňácký“.  Jen my dvě víme, co znamenala další slova, uvedená v textu tohoto pohledu..

A tak děkuji Ivanko, Ivana Šotová a děkuji i Tvému tatínkovi, za tento dar, který jsi mi před měsícem poslala..

Přátelé moji, jste pro mě andělé tohoto pozemského života, to není fráze, to je skutečnost.. Není Vás sice početně hodně, ale děkuji, že jste..
Že jste i v mém životě.. Děkuji Vám, že jste při mě v časem dobrých i těch pro mě bolestných stáli..

DĚKUJI VÁM VŠEM …

S láskou Zuzana
(www.energiebylin.cz)

Teď už přeji všem krásný večer a konečně mohu vložit celý Merlinův text: 

Časem si uvědomíš, že ne všechny úsměvy jsou skutečné, a že všechna „miluji tě“ nejsou upřímná…
To, co bolí není lež, která je vyslovená, ale pravda, která je ticho…
To, co nejvíc bolí, není úder, ale vědomí toho, kdo ti ho dává…
Že ze skvělých přátel se mohou stát velcí cizinci. Ti, kteří tě nyní milují, tě mohou později nenávidět…
Dozvíš se, že příběhy nemají vždy šťastný konec, protože šťastný konec je vlastně nedokončený příběh…
Naučíš se, že nejlepší momenty jsou tvořené malými věcmi…
Přijdeš na to, že všechno, co se leskne, není zlato a ten kdo tě upozorňuje na chyby, není soudcem…
Zjistíš, že je lepší mít pět skutečných přátel, než stovky na sociálních sítích…
Poznáš, že láska může být velmi krásná, ale zároveň i velmi zrádná… Těch, kteří ti ukáží, co láska znamená, je hodně málo…
A díky všemu si uvědomíš, že život je velmi krátký a čas běží velmi rychle…. (cit.web)

10. 5. 2020

Miluji Tě …

Před chvílí jsem si přečetla krásný příspěvek, který níže uvádím..

Ano, prošla jsem si v životě již mnohým, „láskou až za hrob“, zklamáním i bolestí, změnou..

9. 5.  2020

Zrcadlení, kruhy na vodě a žabka pro radost

Přeji krásnou sobotu a přidávám pro radost žabku v lesním potůčku, kterou jsem spatřila při focení blízkého česnáčku lékařského, ochutnávajíce květy medvědího česneku a okouzlená vůní měsíčnice vytrvalé..

Pohledem na žabku se moje srdce smálo. A zároveň jsem vnímala zrcadlení stromů, rostoucích u potoka a kruhy, které žabka na vodě svým pohybem uskutečnila. Průzračnost a čistota..

Vnímejme tyto zázraky přírody a mějme je v srdci..

S láskou Zuzana

6. 5. 2020

Před pár dny jsem zveřejnila příspěvek o medvědím česneku, jehož působení je velmi prospěšné našemu tělu. Ale nejen našemu fyzickému tělu. Neb každá bylinka má svoji energii, svoje vibrace, svoje specifické působení a svoji krásu.. Působí tedy cele na naši bytost, na naši duši …

Nejen listy medvědího česneku jsou pročišťující a harmonizující.

Pohleďte na jeho květ.. Vnímáním jeho krásy se stáváte i vy touto krásou.. Jeho vůně k vám přijde s malým zpožděním, jakmile zavřete oči a ulehnete k spánku. Přeji krásné sny. A dobrou noc …

S láskou Zuzana

30. 4. 2020

Poslední dubnový den nového roku 2020. Zdá se mi to, nebo máte také takový pocit, že vše letí závratnou rychlostí? Příroda je v rozpuku, a nečeká, neodkládá, prostě si žije a pulsuje svým vlastním způsobem.

Kdo ještě nebyl v přírodě u potůčku, v lužních hájích, nesetkal se tedy letos s medvědím česnekem, pak má jedinečnou příležitost tak udělat. Setká se s touto výjimečnou bylinkou v jejím plném květu a ucítí její česnekovou vůni.

Medvědí česnek je bylinka vhodná právě pro tyto chvíle, je vhodná pro jarní pročištění, a to jak krve, tak našich plic od zahlenění. Můžeme ji použít i na pročištění střev a žaludku. Lidé se zvýšeným krevním tlakem mohou sáhnout po této přírodní alternativě. Nejen, že jsou listy medvědího česneku opravdu chutné, navíc velmi účinné i proti parazitům.

Kdo jste nestihli ochutnat tuhle lesní pochoutku přímo v její domovině, pod modrým nebem, naslouchajíc zurčení nedalekého potůčku, pak můžete  jarní pročištění provést tinkturou z medvědího česneku.  Opět krásný název, že? Čekáte medvěda, který se přijde napojit k potůčku? Sníte o tom? V pořádku. Snění je krásné.

Ochutnejte listy přímo na místě, v lůně přírody. A pokud si jich pár přinesete domů, můžete si udělat pomazánku na chléb, či přidat je nasekané k hlavnímu jídlu. Velmi ho zpestří a osvěží. Čerstvé listy jsou každopádně nejlepší možností. Je to lepší varianta, než listy nasušit, neboť se sušením ztrácí obsahové látky této bylinky.

Doporučuji spíše než sušit tuto pochoutku, připravit si tinkturu, která má podobné složení jako čerstvé listy a vydrží opravdu dlouho.

Pohledem na krásu v okolí potůčku, medvědí česnek, plicník lékařský, pitulník žlutý a další bylinky, které společně sdílí tento domov, se vám zlepší i zrak, bude se vám lépe dýchat a budete alespoň na malou chvíli vnímat, že tady prostě máte v tuhle chvíli být.. Tady, jako kdokoliv jinde, kde se právě nacházíte, jste DOMA …

Nalaďme se  na náš společný domov, zujme si boty a vstupme do mírného proudu lesního potůčku, vnímejme písek a kameny, na které zlehka našlapujeme, a které kloužou nekonečným nánosem vodních rostlinek.. Vnímejme …

A projevme mu vděčnost …

S láskou Zuzana

23. 4. 2020

Novoluní a zemědým lékařský

Novoluní. Čas změny, příchod nového do našeho života. Může to být úplný začátek, ukončený starého a opravdu nastolení něčeho nového. Anebo ve stávajícím životě bez radikálních změn mohou nastat „jen“ změny postojů, úhlů pohledu, přijetí druhého takového jaký je (pokud jsme ho takto dosud nepřijímali). Díkybohu, jistý posun..

Prostě taková revize našeho bytí a žití, tedy toho, co nám vyhovuje, a co nikoliv, kde nás „tlačí bota“, kde se podceňujeme, kde se přeceňujeme. Uvědomění si, jak kdo s námi zachází a proč si to necháváme zrovna od něj líbit, s tím, že nadešel čas. Čas na změnu..

Pokud nás „tlačí bota“, symbolicky použité rčení, pak toto naše nekomfortní „pociťování“ může souviset s hranicemi. Hranicemi našeho bytostného, toho, co se nás druhotně velmi dotýká uvnitř, kdy cítíme, že naše duše pláče… Napřed vnímáme bolest z toho, jak a kdo nám co „vmete“ do tváře, nebo jak s námi zachází. Až druhotně si většinou uvědomíme, proč naše duše pláče …

Psala jsem před časem o trnce obecné a jejích něžných bílých kvítkách, kdy tato rostlinka svojí energií a silou dokáže vyrovnávat naši nerovnováhu, která se projevuje ve zvýšení krevního tlaku, zejména jeho spodní hranice.

K trnce se připojuje zemědým lékařský. Tato bylinka rovněž výborně funguje v nastolení normálního krevního tlaku, ale nejen to..

Že by tato krásná bylinka byla ještě aktivní v tom smyslu, že pomáhá nastavit naše hranice? Ano, dedukujete správně, je vidět, že čtete pomalu, rozvážně, a vnímáte souvislosti. Zasloužíte pochvalu, ať jste kdokoliv.. Kdysi mi bylo řečeno, že mám chválit zrozence ve znamení Lva. Proč? Údajne proto, že Lev to má takto rád. Vím, je to tak.. Ale – pochvalu, pokud už má být vyslovena, zaslouží každý zrozenec, nejen Lev.. Každé zrození a každá bytost je hodna pochvaly, neboť ve své podstatě je božská, krásná, jedinečná, výjimečná a stejně důležitá jako kdokoliv jiný.. To bylo jen krátké, ale důležité připomenutí. Ano, vím, již jsem o tom psala..

Hranice souvisí s naší kůží. Kůže je v podstatě náš „ochránce“. Chrání naši integritu, naše vnitřní „hájemství“.. Projevy na kůži, ať již v podobě různých druhů ekzémů, akné, mokvavého lišeje, lupénky, pigmentových skvrn (které jsou většinou jaterními skvrnami) a podobně, souvisí opět s naším prožíváním. Jakákoliv nerovnováha projevující se kožními problémy má svůj původ v nerespektování hranic a v metabolické nerovnováze. O tom si ale podrobněji napíšeme někdy příště.

 

Zemědým lékařský je vynikající bylinkou, dá se jednoznačně říci, že patří k těm z nejlepších (pokud se vůbec účinky bylinek mají hodnotit po „lidsku“) uzdravujících kožní problémy. A to si pamatujme. Je vhodná do kombinací s ostatními bylinkami, kdy bych použila krásné „ve dvou se to lépe táhne“ neboli uzdravuje. Vhodné kombinace jsou s pýrem, violkou trojbarevnou, lopuchem, truskavcem, čekankou, apod. Není vhodné tuto bylinku užívat v přemíře, ale tohle pravidlo platí, kromě výjimek pro všechny bylinky.

Vždy, když s láskou připravuji bylinkovou směs na míru, zdůrazňuji každému, kdo ke mně pro bylinky přijde, nebo komu je zasílám, že pokud je pro danou bylinkovou kůru stanoveno, že má trvat 6 týdnů, nemyslí se tím 8 týdnů, i když dotyčnému dělá dobře, a bylinkovou směs má stále ode mne k dispozici. Neboť téměř vždy trochu bylinek zbývá, i když doba k užívání již vypršela. Já osobně vracím bylinky poté do přírody. S vděčností je vracím tam, odkud vzešly..

Ale to jsem odbočila..

Viděli jste někdy tuto bylinku růst v přírodě? Jistě po vás pokukovala zvědavě již z dálky, když jste se k ní přibližovali. Ona již věděla, jaká bytost se k ní blíží.. Čekala na vaši reakci, na vaše rozzářené oči z tohoto prvního setkání.. Čekala na světlo, které z vás bude vyzařovat. Světlo, které vás obklopuje, a které se spojí s jejím světlem, energie spojení.. Vždycky si budu pamatovat okamžik, když jsem nějakou bylinku spatřila na vlastní oči poprvé v životě.. Bylo to stejné, jako bych našla ten nejvzácnější drahokam na světě. Ta radost se nedá slovy vůbec vyjádřit, natož popsat, museli byste mě v tom okamžiku vidět..

Buďme vděční za tyto dary a s touto vděčností a pokorou je přijímejme. A nezapomeňme. Nikdy nezapomeňme na poděkování …

S láskou Zuzana

17. 4. 2020

Krásný páteční den, přeji všem..

A přidávám krásná bílá kvítka trnky obecné. Vidíme ji teď kvést všude kolem nás. Přináší nám radost, ale nejen to. Pokud si květy natrháte, jsou výborné například ke snížení krevního tlaku, a to jeho spodní hranice. Zajímavé je, že toto zvýšení vždycky signalizuje určitou nerovnováhu, kterou v životě prožíváme. A jedná-li se o zvýšenou spodní hranici krevního tlaku, pak jsou v nerovnováze i ledviny.

Ledviny představují naše vztahy. A to v rovině partnerské, rodičovské, též přátelství, sousedství, apod.

Pokud se tedy u někoho objeví nerovnováha projevující se bolestí hlavy, tlakem na spáncích, bolestí na hrudi, a jinými nepříjemnými příznaky, je vhodné si změřit hodnotu krevního tlaku a poté se rozhodnout, co udělat, kterou bylinku použít. Jestli to zrovna bude květ trnky, či list hlohu či též jeho květ, větvičky jmelí, či jiná posvátná bylinka.

Hlavně je nejlepší si uvědomit, s čím tato nerovnováha souvisí, jaké právě prožíváme situace zrovna s našimi nejbližšími, čím jsme si třeba slovně ublížili a neujasnili si, co nás trápí.

Včera jsem četla zajímavou myšlenku od Oprah Winfrey: „V krásném autě se s vámi chce svézt spoustu lidí. Důležité je ale mít taky někoho, kdo s vámi pojede autobusem, až se limuzína rozbije.“

Mě ihned naskočilo v souvislosti s tím něco trochu jiného, a to: „Důležité je mít někoho, kdo s vámi stále pojede autobusem, když se objeví někdo s limuzínou…“

Přeji všem, ať máte po boku chápající, laskavou, milující bytost.. Lidskost nezdůrazňuji, neb lidskost je obsažena již v tom, že se jedná o lidskou bytost, takže lidskost je pro mě samozřejmostí. Krásné jaro, a nezapomeňte, právě kvetou krásné bílé květy trnky …

S láskou Zuzana

 

12. 4. 2020

Zázraky jara …

Tisíc zastavení jara.. Vše je doslova před očima.. Stačí vnímat..

Zázraky jara …
I každý z nás jsme svým vlastním způsobem opravdu zázrakem, uvědomujme si tuhle skutečnost v každém okamžiku..

Krásnou a požehnanou velikonoční neděli přeji všem bytostem.

S láskou Zuzana

4. 4. 2020

Podběl lékařský a naše dýchání

Je začátek měsíce dubna, a zrovna právě dnes dochází k vzácné vyrovnanosti číselné – 4. 4. 2020. Hezké. Co je však podstatné, že v měsíci dubnu máme ještě možnost nasbírat krásné žluté květy podbělu lékařského, jehož barvu slunce zajišťuje žluté barvivo xantophyl, a které mají svoji specifickou energii a vibrace.

Později, v květnu až červnu, když už žádné žluté květy nejsou k nalezení, když se dočista „ztratí“, pak se začnou objevovat listy této milé bylinky, které mají velmi dobrý účinek na sliznice. Jak je známo, podběl je především slizovou drogou. Co to znamená? Má svůj specifický ochranitelský účinek. A koho že to chrání? No mimo své další skvělé vlastnosti chrání tato bylinka především sliznice dýchacího ústrojí.

Podběl lékařský lze užívat vnitřně i zevně, z toho již vyplývá, že má samozřejmě vícero použití, ale to si uvedeme později, až opravdu vyrostou zelené přízemní listy, čímž bude nastolena rovnováha.

Nyní si tedy nasušme její žluté květy a na listy si počkejme. K uzdravení dýchacích cest je budeme kombinovat s dalšími bylinkami, o nichž si postupně také dáme „vědět“. Bude to například proskurník, yzop, jitrocel, fenykl, tymián, bazalka, truskavec a další a další. Bylinek působících příznivě na naše dýchání je opravdu hodně. Věděli jste, že třeba na chronický zánět průdušek je výborná i taková bylinka, jakou je pelyněk černobýl?  Nevěděli? Tak od této chvíle už na to nezapomenete.

Podstatné je, že problémy s dýcháním a plicemi jsou vždy spojené s komunikací.. Přiznejme si otevřeně – komunikujeme, vyjadřujeme co se nám líbí a hlavně, co se nám nelíbí? Jsme spontánní ve svých projevech? Můžeme si položit další a další otázky, třeba proč jsme zahlenění, proč nemůžeme normálně dýchat, nebo proč se zrovna u nás objevil kašel..

Každý neharmonický projev spojený s dýchacími orgány má svoji příčinu. Je dobré tuto příčinu odhalit a nastolit rovnováhu v podobě zdravého dýchání a zdravých dýchacích orgánů. Bude se nám dobře dýchat a budeme spokojeni.

A nezapomeňme při sběru žlutých květů podbělu především na přírodu, jsme její nedílnou součástí.. Chovejme se k ní tak, jako k někomu, na kom nám velmi záleží, koho milujeme celým svým srdcem a koho za žádnou cenu nechceme ztratit …

S láskou Zuzana

Pro sestavení bylinkové směsi na míru právě vám, je více informací uvedeno ve složce energetické diagnostiky. Těším se na vás..

 

24. 3. 2020

Občas vezmu jen tak náhodně do ruky knihu a stejně náhodně ji otevřu na nějaké stránce. Někdy si před tím položím otázku, co mi má tato kniha sdělit. Před několika dny jsem si večer před spaním opět náhodně otevřela moji oblíbenou knihu a přečetla si „poselství“. Poté jsem v klidu usnula..

Ráno po probuzení jsem si chvíli hověla ještě pod peřinou. Znáte ty chvíle, kdy si řeknete: „Ještě pět minut“.. Pět slastných minut, než musíte vyskočit z postele. A jak si tak hovím, upoutala mě kniha na nočním stolku. Když bylo „poselství“ večer, proč by nemohlo být ráno?

Hurá do toho! Tak jsem knihu náhodně otevřela a podívala se, co mi má sdělit. V tu chvíli jsem se opravdu začala smát.. Je skvělé, když můžeme začít nový den úsměvem. Jak symbolické! A hned nadvakrát. Knihu jsem otevřela na prázdné straně.. Ohromná symbolika, s kterou se nyní s vámi dělím. Ano, je to tak. Prázdná stránka. Nic divného, pokud si uvědomíme, že je nový den, brzy ráno, žádné prožitky, ještě žádné ranní zkušenosti, žádné setkání. Prostě „tabula rasa“, neboli prázdná tabule, na kterou se může zapisovat zážitek za zážitkem. A je jen na nás, co ten den prožijeme.

Velká symbolika to byla hlavně proto, že většina lidí si „tahá“ problémy a starosti předešlého dne či celého týdne, někdy i několika let, do nového rána, do nového dne. Jeho ego mu nedovolí vše přijmout a začít nově. Radostně a krásně.

Pokud vám někdo něco vyčítá, třeba co jste „provedli“ před rokem, vrací se stále do minulosti, vrací se stále k tomu, co ho tíží, nebo vás chce udržovat v napětí, chce se dohadovat, chce, abyste přijali jeho „pravdu“. Ať je to cokoliv, je to minulost, kterou nelze změnit, pouze ji přijmout. A poté si můžete navzájem odpustit ty nesmyslné hry EGA.. A uvědomit si, že druhého milujete.. Pak ho prostě jen přijměte takového, jaký je.. A i když se někdy vzájemně nezachováme tak, jak by druhý očekával, je to v pořádku. Uvědomění přijde, dříve nebo později, ale opravdu přijde.

Abych nezapomněla, tak úsměvná nebyla pouze prázdná stránka. Na vedlejší, pravé straně knihy byl nadpis nové kapitoly: „OSVOBOZENÍ“. Je to k neuvěření, ale bylo to opravdu tak, jak vyjadřuji.. Usmíváte se teď se mnou? Ano? Skvěle!

Osvobození.. Osvobození od EGA a jeho manipulace. Není to nic jiného. Ego by nám nemělo diktovat, co máme dělat, jak se máme cítit, jak máme reagovat, kdy se máme zlobit a na koho, je toho více..

Měla jsem v úmyslu o tomto s vámi „hovořit“ již dříve, ale ne náhodou vkládám příspěvek až dnes. Další symbolika – je novoluní, nový začátek, nový start. Uvědomme si, jestli si přejeme dále používat hry ega, a tím v podstatě trpět, nebo budeme láskyplně komunikovat a vyjadřovat. I to, co k druhému cítíme..

A pokud se vám o vaší lásce v noci zdálo, řekněte to, pošlete ten vzkaz třeba po větru nebo prostřednictvím hvězd. Až se vaše láska večer zadívá na hvězdy, hvězdný prach ji váš vzkaz vyřídí..

„Lásko, zdálo se mi v noci o Tobě …“

S láskou Zuzana

21. 3. 2020

Prší a venku se setmělo …

Možná vám nadpis mého psaní připomněl slova písně Karla Kryla, ale já nechci psát o vlku, kterému se zachtělo beránka. Naopak.

Prší dnes celý den a já vnímám déšť jako očistný. Vše, na co pohlédneme, se postupně smývá, očišťuje, stává se náhle jiným, pod každou kapkou, která dopadne kamkoliv, kam má zrovna namířeno. Každá kapka někam jinam, podle svého předurčení, či snad podle svého přání, pokud se zrovna touží podívat na určité místo, či snad prožít příběh plný lásky. A tak si vybírá a my o tom ani netušíme …

Někdo z nás se mračí, že prší, a přizpůsobí tomu svoje myšlenky, svoje pocity, je mrzutý, melancholický, bez nálady. Mručoun mručivý. Ale neodsuzujme.. I mručoun je lidská bytost. Je stejně důležitý jako každý jiný. I mručouna někdo miluje..

Jiný si zaleze pod deku, vezme konečně knihu, která čekala na jeho dotek několik týdnů či měsíců a společně se vydají za příběhem skrývajícím se v pevných deskách knihy – ve svém vlastním domově. Netušili jste, že knihy mají svůj domov? Ne? Pevné desky jsou vymezením, hranicí, aby hrdinové věděli, kam se mají vrátit, když v knihovně navštíví svoje sousedy. Navštěvují svoje sousedy? Jistě.. To aby si sdělovali zážitky o tom, kdo dnes četl jejich příběh, kdo se dotýkal písmen a počítal stránky, kdo byl dychtivý a nedočkavý a nakoukl na poslední stránku příběhu, kdo zanechal na listech knihy svoje slzy a kdo se smál tak nahlas, že tomuto smíchu nešlo odolat.. A tak se z kuchyně přišel podívat jeho blízký, kterému vykouzlil úsměv na rtech. Je opravdu krásné slyšet radost šířící se rychlostí světla do všech koutů světa.. A nemusíme vůbec vědět, co je tak velmi a krásně k smíchu. Uvědomujete si, jak je smích „nakažlivý“..? Když jdete po ulici a vidíte někoho smějícího se, kdo jde proti vám, zcela jistě se usmějete také..

Ale zpátky k dešti..

Jsou i tací, kteří mají štěstí už jen tím, že kapky dopadají bezprostředně na sklo jejich okna. Mohou je pak pozvat k sobě. K sobě domů, do svého nitra. Pamatuji si na chvíli, kdy jsme seděli na horní terase domu a kapky dopadaly na hranu okapu. Některé do něj rovnou vklouzly, ale jiné otálely, rozhlížely se po svém okolí, prohlížely si nás i křesla, ve kterých jsme seděli. Čekaly. Vnímaly vzduch, který byl po chvíli nasycen deštěm, a spojily se s naším dechem. Zvědavě při tom okukovaly les, který na vše dohlížel jen pár metrů za plotem. Čekaly, stále čekaly. Seznamovaly se jedna s druhou, vzájemně se zdravily a švitořily než se vzájemně spojily. Krásné. Jako dva milenci, kteří splynou v jedinou bytost, tak i jedna kapka splynula s druhou a společně se vydaly do okapu, do svého oceánu kapek, než se stanou součástí země. která je přijme zpět s otevřenou náručí.

Nemohu opominout zmínit krásu kapek, jež jsou naším očím schované v mlžném oparu. Před pár dny jsem byla v lese, kde nebylo kvůli mlze vidět dále než pět metrů před sebe. Les, ač mě velmi známý, byl najednou úplně jiný. Stromy byly zahalené v mlze. Kapky společně vytvořily svatební závoj, kterým se stromy zahalily, aby v posvátném obřadu spojily svoje životy. Jak překrásné..!

S vděčností jsem přijímala dar pozvání na tuto svatební hostinu.

Mějme na paměti, co všechno nám příroda dává, poskytuje, jaké opravdové dary, jaké poznání. A buďme vděční za každý déšť, který očistí vše, co očistit potřebuje.. A pokud jste dočetli až sem, vzpomeňte si na to, co bylo uvedeno výše – že smích je „nakažlivý“, tedy rozdávejme plnou náručí úsměvy, dobrou náladu, čímž šíříme lásku. Neboť tam, kde je smích a láska žádný virus nemá šanci na přežití..

Také se vám, tímto uvědoměním, zejména v těchto dnech, najednou tak krásně dýchá …?

S láskou Zuzana

 

17. 3. 2020

Světlo a symboly na CESTĚ …

Když se nám někdy zdá, že nevíme kudy kam, objeví se symboly, které nám ukazují směr naší cesty.

Je to stejné, jako když se vydáme do lesa, jen tak se projít, kdy nemáme žádný konkrétní cíl, prostě jen se touláme a vnímáme les v celé jeho kráse a vůni. A najednou uvidíme na kmeni stromu modrobílou značku. Vůbec nevíme, co nám tato značka ukazuje, ale je tam..  Náhle se před námi objevila. Buď ji přejdeme bez povšimnutí, a jdeme si dále svým vlastním směrem nebo nás na chvíli zastaví svým upozorněním, že i tudy vede jakási cesta. Máme vždycky na výběr..

Jiná situace nastává, když se vydáme na turistický pochod krajinou, a turistické značení cesty vyhledáváme, trasu si předem připravíme, aby cesta byla snadná, bez problémů, abychom v lese nezabloudili a s sebou si vezmeme i mapu. Nebo můžeme použít navigaci, zamíříme-li do větších dálek. Ale to je úplně jiná situace, na níž se dopředu připravujeme. Život však přináší i chvíle, na které se nelze dopředu připravit. Tak to prostě někdy bývá..

Pokud nevíme, kudy kam, a vše se nám zdá v danou chvíli těžké, nezoufejme si, zkusme být v tu chvíli pozorovateli. Opravdu nic víc, jen pozorovateli. Učiňme odstup od všeho a od všech..

Panika, že jsme se ztratili, nebo že jsme něco nebo někoho ztratili, nám v daném okamžiku nepomůže, spíše naopak, mohla by nás uvést do ještě větší beznaděje..

Značky nebo symboly se objeví vždycky, i když to nečekáme, stačí jen vnímat, nemít „klapky na očích“. A jistě každý zná pořekadlo, že „tomu, kdo nechce vidět, nepomůže ani světlo, ani brýle“. Je to o nastavení každého z nás. Buď budu chtít (z pozice ega) setrvávat z nějakého důvodu v určité situaci, obviňovat druhého či celý svět za tuto situaci, pak  ovšem nechci vidět světlo na konci tunelu.. A zůstávám v ní i přesto, že pro mě není přijatelná a už vůbec ne komfortní. Nebo si budu přát nalézt východisko. To znamená, že vnímám, co se děje v dané chvíli, co ke mně přichází, jaké uvědomění, a tudíž jaké řešení se nabízí či vyplývá z dané situace.

Je třeba dát pozor na to, že si někdy můžeme jistá znamení vykládat po svém.  Egoisticky. Třeba když si někdo spálí ruce při vaření a přičítá to později tomu, že neměl být s daným partnerem či partnerkou. Někdy se něco někomu může  takzvaně „hodit do krámu“ (i popálená kůže na rukou) a použije to z pozice svého ega. Je otázkou, proč tuhle symboliku použil jednostranně tak, jak se to hodí jemu? Je to opravdu tak, jak to vidí on sám? Dobré by bylo podívat se do svého svědomí, zdali jeho úmysly byly čisté, nebo jestli v jeho chování nebyla manipulace, lež, pohodlnost, či přehnaná sebestřednost. Zamyslel se dotyčný někdy nad tím, co opravdu situaci se spálenýma rukama předcházelo, jaké jeho vlastní chování..?  Buďme sami k sobě opravdu upřímní a teprve potom s laskavostí nám vlastní pohlížejme na chování našeho partnera či partnerky, přítele, zaměstnance, souseda, dítěte či rodiče.. Leckdy věci nejsou takové, jakými se zdají být..

Například pokud někdo dlouhou dobu nekomunikuje se svojí matkou, protože ji dává za vinu rozpad rodiny, a nedojde-li k přijetí a pochopení, pak se mu může stát, že s odstupem doby jeho vlastní děti přinesou stejnou lekci právě k pochopení.. Není to karma „z nebes“, ale naše vlastní chování, které určuje, co, jak a kdy prožíváme. Jak zasejeme, tak sklidíme. Pokud dojde k uvědomění, pak dojde k narovnání.. Pochopíme.

Pochopíme, že láska a světlo v nás, a které vnímáme v druhých, nás vyvedou z temnoty.. Z naší vlastní temnoty.

Nemusíme vyšplhat na nejvyšší strom v lese, jako Jeníček a Mařenka ve známé pohádce. Světlo není někde v dálce. Ano. Dálka je opravdu jen zdánlivá. Světlo máme každý v sobě. A je také všude kolem nás. Stačí se rozhlédnout a spatřit sluneční paprsky..

Stačí se podívat do očí milované bytosti a spatříme světlo, kterým se na nás dívá. V jeho zornicích se odráží naše světlo, naše záře..

Stačí se podívat na rozkvetlý květ podbělu, který má světlo v sobě.

Stačí se podívat do očí kohokoliv druhého a soucítit s ním…

A i když se může zdát, že je třeba v pravé poledne kolem nás „temnota“ a my nic kolem sebe nevidíme a nevnímáme, je to opravdu temnota jen zdánlivá..

Ano. Někdy se nám zdá, že nevidíme na cestu. Někdy se nám zdá, že nevidíme směr, kudy se cesta ubírá. Někdy přes svoje slzy nevidíme..

Pokud nic nevidíme, posečkejme malou chvíli.. To slunce se právě schovalo za mraky, ale za chvíli nás polechtá svými paprsky na tváři a zahřeje naše zkřehlé ruce. Posečkejme malou chvíli, než vyjdou hvězdy se svojí jasnou září svítící přímo nám na cestu..

Posečkejme malou chvíli, než opět spatříme naši vlastní záři v očích milované bytosti, i když se  může zdát, že jsme nejen cestu, ale i tuto bytost ztratili.. Nemluvme slovy. Podívejme se jeden druhému do očí. Takovou záři, mojí a tvojí, jsme dosud v našich očích nespatřili..

Teď, právě teď, když zdánlivě nevíme kudy kam, opět zazáří světlo, které prozáří temnotu..

Podej mi ruku …

S láskou Zuzana

 

15. 3. 2020

VŠECHNO JEDNOU POMINE …

Krásné nedělní ráno přeji všem bytostem..

Zvu Vás na ranní procházku nádhernou přírodou, kdy sluneční paprsky svítí a vytváří stříbrné lesknoucí se krajky na střeše domku, kterého na své cestě míjím, stejně jako na trávě a lavičkách, lemujících břeh rybníka. Jen ona, sama příroda, dokáže vytvořit něco tak krásného.. Až se mi tají dech..

Cestou k rybníku jsem vnímala již na trávě rozkvetlé narcisky a krokusy, které svou žlutou a fialovou barvou činily ráno pestré a veselé.

Vzduch byl svěží a vše v přírodě bylo v tu chvíli klidné, plynoucí s časem, který neexistuje.. Voda na hladině rybníka, plující labutě. Nic a nikdo znepokojující se nějakou situací …

Všechno jednou pomine..

A najednou tu stál.. Ve své majestátnosti, ve svém klidu, navzdory všemu a všem událostem, běhu dějin. S ním je vše naprosto v pořádku, nic jím dosud neotřáslo, žádný strach ho nedokázal dostat „do úzkých“, vykolejit jeho prosté BYTÍ …

Ptáte se, koho jsem to dnes potkala? Jste trochu zvědaví? Tak tady je.. Více jak 400 let starý dub …

Svojí přítomností vyjadřuje poselství. Všechno jednou pomine.. Všechen strach i obavy pominou. Vše, co vnímáme v současnosti jako ohrožení, pomine. I tato chvíle pomine, aby ji nahradila nová. Vlastně – uvědomujete si, že vše, co prožíváme je jen a pouze v tomto přítomném okamžiku? Že vše plyne? Když se mi skládají písmenka do textu, jsem stále v tomto jedinečném okamžiku. A když se vrátím, abych si přečetla, co jsem napsala na začátku příspěvku, uvědomuji si, že to je již minulost, ač velmi blízká minulost. I moje ranní procházka přírodou je již minulostí.

Nenechme se paralyzovat strachem z minulosti, strachem z toho, co se stalo někdy někde v minulosti, včera, před 14 dny. Dnes, teď, právě a jen teď, je to pravé prožívání.

Nahraďme strach láskou, tím, že si uvědomíme svoje BYTÍ. Překonejme vše stejně jako ten úžasný 400 let starý dub. Nechť je nám oporou a světlem v tomto čase …

S láskou Zuzana

 

 

23. 2. 2020

21. 2. 2020

Z mojí duše pro Tebe …

• energetická diagnostika fyzického těla
• sestavení bylinkové směsi na míru
• kraniosakrální terapie
• rovnání páteře v astrálu
• orákulum – vhledy

2. 2. 2020

 

„Jsem součástí květu.

I motýla v letu.

 

Jsem součástí tebe.

I modrého nebe.

Jsem součástí tebe,

když zima tě zebe.

Jsem myšlenkou v tobě,

která tě hřeje.

 

Jsme součástí sebe

a společné nebe…“

 

Dnes jsem se ne náhodou podívala na jedno video, ve kterém si vítr pohrával s květy a mě se v hlavě skládala jednotlivá slova výše uvedené básničky.

Je neděle, 2.2.2020, Hromnice, svátek Uvedení Páně do chrámu, také oslava přicházejícího jara..

Nechť dojde k odpuštění všeho, co každý z nás vnímá jako bolest a křivdu, nechť dojde k obměkčení kamenných srdcí. Je to symbolické – stejně jako se příroda začne pomalu probouzet k novému životu, popraská kůra a pupeny začnou zanedlouho rašit.

Uvědomíme-li si, že naši skutečnost vnímáme prostřednictvím myšlenek, je velmi snadné myšlenky změnit, pokud si to budeme přát. Myšlenku lze změnit mrknutím oka, je jako let motýla, kterého jen na okamžik spatříme.

Dojde-li ke změně myšlení, dojde k uzdravování bolestí fyzického těla. Je to vesmírná zákonitost..

Láska a radost nechť nás všechny provází nejen po celý rok 2020, láska a radost nechť nás provází po celou dobu našeho pozemského žití.

S láskou Zuzana

 

10. 12. 2019

Krásný adventní čas, přátelé moji

Nechť si  v tuto dobu všichni uvědomíme, že čas adventní je především čas pohody, harmonie a smíření. Také tolik potřebného odpuštění, které přináší úlevu pro všechny. Též čas rozhodnutí a vykročení.

Není to čas stresujícího nakupování věcí, dárků pod stromeček, přehnaného uklízení, kdy se člověk leckdy může cítit jako štvanec, ale čas, kdy se sejdeme se svými nejbližšími, s „širší rodinou“, se svými přáteli, známými, i sousedy třeba z konce ulice, kde žijeme, a které čas od času potkáváme, abychom prožili vzájemnost, pospolitost, chvíle tak vzácné a neopakující se. A to, jak již bylo zmíněno, nejen v kruhu rodiny.

Užijme se tedy všichni tento čas s vědomím vzájemného souznění a spojení.. Čas objetí a také možného vyznání lásky. Kdy jindy, než právě teď, v tomto okamžiku, když cítíme, že naši milovaní jsou v našem srdci. Čas adventní nás ještě více spojuje..

S láskou

Zuzana

 

…

Pokud nějakou dobu nevkládám příspěvek a může tím vzniknout dojem, že moje webové stránky nejsou aktuální, není tomu tak.. Věci nejsou takové, jakými se zdají být.. Mějme tohle stále na paměti. Ano, věci nejsou takové, jakými se zdají být …

Jsem s vámi stále, neboť všichni jsme spolu propojeni energeticky..

Je dobré, ohlédnout se někdy zpět,  a třeba si přečíst i „starší“ příspěvky, ve kterých nalezneme něco pro sebe.. Někdy k uvědomění stačí jedna věta, někdy stačí jeden pohled, někdy stačí jeden úsměv …

S láskou Zuzana

 17. 1. 2019

Přeji všem vše krásné v novém roce … A lásku, neboť je nejsilnější energií ve vesmíru. Též uvědomění, že vše je o energii a o změně …

Buďme v rovnováze se vším a buďme vděčni za každý prožitek, který nás posouvá k sobě samým…

Hodně štěstí, přátelé moji …

S láskou

Zuzana

 

22. 10. 2018

Dnes vyšel „Kalendář Blesku pro rok 2019“, kde jsem pro vás na každý týden připravila bylinkové čaje pro zdraví a dobrou náladu..

Až budete třeba sedět v pohodě svého domova, držet oblíbený hrneček a vychutnávat si bylinkový čaj, nebo budete třeba zrovna na cestách a bylinkový čaj budete mít s sebou v termosce, budu s vámi.. Budu s vámi, ať jste kdekoliv, neboť vše je o energii.. Vše je o vzájemnosti..

Těším se na naše setkávání, těším se na vaše podněty a psaní …

S láskou

Zuzana

27. 3. 2018

Minulý příspěvek, který jsem vkládala na své webové stránky dne 12.2.2018 a zejména životní okolnosti mne vedly k tomu, že jsem se rozhodla mít přednášku na festivalu „Miluj svůj život“, který se bude konat ve dnech 13. – 15. 7. 2018, areál SOU elektrotechnické v Plzni na Skvrňanech.

Přednáška se bude konat v pátek 13. 7. 2018 od 13.00 hodin v učebně A – aule a její název je symbolický:

„Ať jsi kdokoliv, skrze tebe ještě hlouběji poznávám sebe…“ Léčení a uzdravování, bolest duše a energie bylin.

Název přednášky se pořadatelům velmi líbil, a tak jsem byla vyzvaná k napsání článku, který jsem umístila níže, a který je též zveřejněn na webových stránkách:

http://www.festivalmilujsvujzivot.cz/index.php/19-clanky/1576-at-jsi-kdokoliv

Srdečně zvu každého, ať jsi kdokoliv… Těším se na vzájemné setkání, s láskou

Zuzana

ČLÁNEK:

 

 

12. 2. 2018

AŤ JSI KDOKOLIV …

Ať jsi kdokoliv, skrze tebe ještě hlouběji poznávám sebe …

Nikdo z nás neví, jaká bude jeho další životní cesta.. Jaké bude jeho další životní prožívání …

Nikdo z nás neví, koho potká zítra, za měsíc, za rok… Není podstatné, co bude „někdy v budoucnu“.. Podstatná je přítomnost.. Podstatné je uvědomění, s kým mne sám Život seznámil, koho jsme „náhodou“ potkali..

„Náhoda je dlouho připravovaná nevyhnutelnost“ … Toto jsem kdysi četla a uvědomila si, jak velmi je to pravdivé.. Pokud někdo má být ve tvém životě a obohatit tě prožitkem, ať je pro určitou chvíli jakýkoliv, pro tebe zdánlivě „dobrým“ či zdánlivě „horším“, objeví se..  Prostě se objeví.. Vstoupí do tvého života nečekaně.. Zdánlivě náhodou.. To, že nějaký okamžik vnímáš jako radost či bolest je záležitostí prožitku, tvého již v minulosti prožitého okamžiku, který si pamatuješ, a který způsobuje tvoje nastavení.. Když si toto uvědomíš, můžeš vše prožívat nově, můžeš být bdělý, můžeš být opravdu přítomný.. Můžeš si uvědomit, že vše pomine.. Všechno jednou pomine.. Jen vědomí zůstane… Tebe a též každého ve tvém životě tento společný prožitek posune.. Prožitek radosti i prožitek bolesti.. Posune tě k uvědomění, posune tě k sobě samému, k tomu, kdo ve skutečnosti opravdu jsi…

Nemusím tě spatřit svýma očima, stačí, když tě vnímám svým srdcem, když vnímám tvůj dech, tvoje živoucí Bytí.. Stačí, když vnímám tvoji energii …

Svým vlastním způsobem obohacuješ moje žití, svojí existencí, svojí přítomností, svojí energií, svojí jedinečností..

Na vlně lásky.. Ať jsi kdokoliv …

S láskou

Zuzana

 

14. 1. 2018

To nejkrásnější, co jsi kdy prožíl, přichází s každým novým nadechnutím, s každým novým okamžikem tvého bytí …

 

S každým svým nadechnutím se čím dál tím více vzdaluješ od bolesti, kterou jsi kdysi prožil, ať je to bližší či vzdálenější minulost..

To nejkrásnější není něco, co jsi prožil v minulosti, ať se ti to třeba může zdát.. Jde o uvědomění, že to je minulost, opravdu minulé, uplynulé, již prožité..

Pokud žijeme v minulosti, nevidíme to, co máme přímo před svýma očima, nevidíme to, co máme přímo před sebou.. Nevnímáme to zázračné, kterým pro nás je i náš vlastní dech, světlo v očích.. Nevnímáme projevy lásky, které jsou všudypřítomné…

 

 

 

Stačí tak málo.. Třeba se pořádně zhluboka nadechnout.. A vnímat světlo v očích, které Ti ukazuje krásu tvé duše …

To nejkrásnější je právě přicházející …

S láskou

Zuzana

 

 

1. 1. 2018

Nový rok je nový začátek.. Stojíme na prahu nového, dosud nepoznaného. Každá vteřina mění běh událostí.. Ať chceme nebo nechceme, dotýká se tato změna každého z nás. A každého svým osobitým způsobem.

Je dobré mít „uklizeno“, uklizeno v sobě. Co tím myslím? Vědět, co si přeji, kam směřuji, jak prožívám, jací jsou moji nejbližší, moji přátelé, jak se mám ráda.. S tím vlastně souvisí všechno.. Je to velmi jednoduché. Jak se má člověk rád, tak se mu zrcadlí vše ostatní.. Jak se má rád, takové jsou jeho „vztahy“, takový je jeho partner či partnerka.. Můžete se třeba rozkrájet na kousíčky, obětovat sebe, svůj čas, ale pokud nemilujete sami sebe, druzí s vámi budou většinou zacházet jako s onucí.. Protože jim to dovolíte..

Rozchod je bolestný, vždycky.. Ať se někdo rozhodne opustit druhého na Štědrý den, na Silvestra, nebo třeba 29. listopadu, je to jedno.. Vždycky to bolí.

Otázkou je proč…

Můžete si opravdu poctivě, jak se říká „nalít čistého vína“? Můžete být k sobě upřímní? Můžete být alespoň v tuto chvíli sami sebou?

Uvědomujete si, co jste dopustili, co jste na sobě potlačovali, jak jste se přizpůsobovali, jak jste se chtěli skutečně rozkrájet na kousíčky, abyste uspokojili potřeby toho druhého, aby si vás všiml, aby si uvědomil, jak jste úžasní, nádherní, jedineční, co vše pro něj děláte.. ?

Pokud byste si uvědomovali, kdo a jací skutečně jste, nic z toho byste nemuseli dělat..

Potkáte-li se v určitý čas s partnerem, který v danou chvíli není volný, neočekávejte, že se kvůli vám rozejde se svým partnerem či partnerkou nebo snad rozvede se svým manželem či manželkou. Člověk, který není „volný“, není pro nový začátek celistvý.. I když si to třeba myslí..

Při terapiích poslouchám, že např. muž žije již přes rok odděleně od své manželky, každý v jiném bytě, dlouhodobě si nerozumí, nebo je tam z jedné nebo z druhé strany nevěra, vztah je vyčpělý, jeden o druhého se nezajímá, prakticky vedle sebe jen živoří.. Ano, nemohu napsat, že vedle sebe žijí, v některých případech skutečně jen přežívají.. Pokud svůj „vztah“ neřeší, je stále nějakou svojí částí „zaháčkovaný“ ve svém manželství. Výmluvy typu „nemám čas to řešit“, „neřeším to kvůli dětem“, „nemohu se rozvést kvůi majetku“ jsou opravdu jen výmluvy..

Pokud si někdo opravdu přeje nový začátek, pokud se má rád a už nechce zůstávat v bludném kruhu, změnu učiní…

Život je o prožívání, o radosti.. A především o lásce…

Nechť se daří každému nalézt sebe sama..

S láskou

Zuzana

31. 12. 2017

Krásný nový rok přeji..

Láska a šťastná hvězda nechť všechny bytosti provází …

S láskou

Zuzana

24. 12. 2017

Přes prožitý smutek, utrpení, bolest a zklamání věz, že jsi zrozený z lásky, že jsi láska …

Krásný Štědrý den..

S láskou

Zuzana

 

21. 12. 2017

Vnímáním krásy kolem tebe tě přivede k tvojí vlastní kráse …

Spojeni, spolu..

Dnes nastává zimní slunovrat, čas zastavit se a nalézt.. Nalézt světlo v sobě..  Já vnímám světlem lásku, kdy se cítíme spojeni, propojeni, spolu …

Světlem a láskou stavíme mosty, mosty jeden k druhému, mosty k sobě..

S láskou

Zuzana

5. 12. 2017

Příroda mne o víkendu opět „očarovala“. Doslova mi nalila krev do žil..

Krystalky ledu na květech řepíku lékařského jsem spatřila poprvé ve svém životě.. Všechno je jednou poprvé …

 

Sobotní ráno bylo svým vlastním způsobem překrásné..

S láskou

Zuzana

 

20. 11. 2017

Čím jsi dál, tím jsi mi blíž..

Vzdálenost přibližuje …

Někdy jsou si lidé zdánlivě tak velmi blízko, že když jsou vedle sebe, může se jeden druhého dotknout, stačí pouze natáhnout ruku, ale ve skutečnosti mohou být tak velmi vzdáleni jeden druhému..

A pak jsou vzdálenosti, kdy můžeš být třeba na jiném kontinentu a jsi tak blízko, že nemusíš natahovat ruce..

Když jsi v mém srdci …

Zuzana

16. 11. 2017

Jen se tak dívat..

Když stébla trav září …

Když vnímáš krásu něčeho tak zdánlivě prostého a jednoduchého. Ano, zdánlivě prostého a jednoduchého.. Všiml sis stébel trav když kvetou? Je v nich nekonečnost.. Mají v sobě všechno.. Kousek slunce a nebe a země,  je v nich skrytá vláha deště a pohlazení vánku, dotek motýlích křídel..

Je toho více …

Pohledem na ně ve mně vyvstává pocit, který přesahuje moje bytí..

S láskou

Zuzana

 

14. 11. 2017

Láska je ve vzduchu.. Stačí se jen nadechnout …

Před několika týdny jsem před přednáškou o bylinkách dostala v kavárně ubrousek se slovy „LOVE IS IN THE AIR“. Láska je ve vzduchu.

Ten, kdo mě zná, ten, kdo zná moje „založení“, si mě jistě dovedl v tuto chvíli představit. Ano, tenhle nápis na ubrousku mi doslova vykouzlil úsměv na rtech. A moje oči se rozzářily ještě více. A já si opět uvědomila, co dávno cítím.. Já jsem láska… A předávám toto poselství všem bytostem.

Láska je všude vůkol nás, láska je ve vzduchu, láska je v nás.. Není zapotřebí nic velkého, stačí si jen uvědomit tuto skutečnost a nadechnout se …

Pokud vás někdo někdy zranil a uzavřeli jste své sdrce, aby jste již nikdy nepocítili bolest ze ztráty, vytvořili jste si kolem sebe bariéru nebo betonovou zeď, přestali jste důvěřovat, uvědomte si, že vás zranil konkrétní člověk, ale to není důvod uzavřít se, uzavřít se životu. To není důvod zanevřít na LÁSKU.. Jak se zpívá v jedné písni: „… a nebem zní, nad láskou neláme se hůl …“

Za pár dnů po téhle příhodě jsem se dozvěděla, že koneckonců „LOVE IS IN THE AIR“ je také sama o sobě píseň. Píseň o lásce.. Znáte ji?

Končím dnešní psaní s úsměvem a symbolicky:

S láskou …

Zuzana

 

13. 11. 2017

Jsou místa a bytosti, které budou navždy v mém srdci, právě proto, že jsem je poznala..

Nikdo není daleko.. Láska beze slov…

   

Když se dívám na stromy na fotografii, připomíná mi to vzácně prožité chvíle.. Připomíná mi to dotek mojí dlaně na kůře stromů. A nejen to..

Když se dívám na stromy na fotografii, vzpomínám si na odklízení cihel a nepořádku z  blízkosti jejich kořenů. A já si uvědomuji, že je to více než jen pouhé pohlazení. Je to laskavá péče o jejich blaho..

A já děkuji. Děkuji za to setkání..

Někdy skrze oči druhého vidíme věci, které by nám zůstaly navždy skryté.. Někdy nemusíme mluvit, vyjadřovat, stačí jen společně prožívat přítomnost okamžiku..

Projevy lásky beze slov …

 

1. 5. 2017

V posledních několika měsících došlo v mém životě ke změně. Změna to byla postupná, podstatná, ale nevyhnutelná. Esenciální.. Situace a okolnosti, které jsem prožívala mne vedly k dalšímu uvědomění.. Změna se projevila nejen ve mně samotné, v mém nitru, pochopením a přijetím, ale i změnou vnějšího..

A tak součástí změn a běhu událostí vnějšího světa se stala i moje nová pracovna.

Vítám Vás v ní..

 

    

 

S každým, kdo ke mne přijde na kraniosakrální terapii či na konzultaci a pro bylinky, hovořím otevřeně, vyjadřuji, co cítím, sděluji i svoje vlastní zkušenosti, poznání, které mne bylo umožněno.. Někdy s příběhem lidé více porozumí své vlastní životní situaci, pochopí a mohou učinit krůček či krok na své cestě.. Cestě.. Někdy plné bolesti, jindy radosti, někdy štěstí, které přetéká přes okraj. Rozmanitost pulzujícího života…

Těším se na setkání s Vámi.. A přeji krásné májové dny. Dny plné slunce.. A LÁSKY …

Zuzana

 

2. 1. 2017

Možná denně procházíte kolem stromu nebo keře na rohu vašeho domu. Každý den je míjíte a přesto, že jsou vám tak blízko, vlastně si je ani neuvědomujete. Jste zaneprázdněni „životem“… Míjíte je a berete je jako samozřejmost. Jen v určitých okamžicích skutečnosti vnímáte jejich krásu. Když je vaše srdce otevřené, když prožíváte, když cítíte. Radost nebo nesmírnou bolest…

V těchto dnech se příroda zahalila do bělostného hávu. Ledové krystalky ozdobily koruny stromů, každý zbývající lísteček na větvích dostal kabátek vyšívaný stříbrnou nití a plody šípků svoji vysokou bílou čepici.

Vnímám krásu stromů a jejich majestátnost i v tomto zimním období. Vnímám jejich krásu celým svým bytím..

Do nového roku přeji všem otevřenost svého srdce, vnímání skutečnosti okamžiku, bytí ve svém středu, prožívaní. Prožitek je více než čas.. Jen v tomto okamžiku jsme spojeni, propojeni, uvědomujeme si souznění se vším.. A cítíme lásku…

Ze srdce přeji vše krásné …

Zuzana

10. 12. 2016

Přeji všem krásný adventní čas … Čas radosti, harmonie, a především vzájemné lásky.. Čas setkávání, sdílení, souznění.. Čas uvědomování, dokončování, rozhodnutí, a stejně tak jako je tomu každý den čas nastávající změny..

Přichystala jsem pro vás a vaše blízké dárkové poukazy na diagnostiku zdravotního stavu, sestavení bylinkové směsi přímo na míru a osobní konzultaci či na kraniosakrální terapii, též bylinkové olejíčky, mazání na bolavé klouby, relaxační bylinkové koupele a další bylinné produkty.

Přeji všem bytostem v tomto čase nalezení rovnováhy a klidu v duši..

S láskou

Zuzana

 

 

 

 

8. 10. 2016

Duše stromů …

Stoleté stromy.. Nádherné bytosti …

S velkou pokorou jsem k nim dnes přistupovala a děkovala za toto setkání..

 

 

 

Energie místa patrná na každém kroku.

Když vnímám tyto nádherné stromy, jejich duši, vzpomínám si, že byly doby, kdy jsem nemohla vstoupit do lesa, nemohla jsem se přiblížit k rozkvetlé louce, nemohla jsem se podívat na východ slunce. A pohled na nebe plné hvězd mi způsoboval nesmírná muka. Byly doby, kdy jsem velmi dlouhou dobu nemohla slyšet tóny písní.

Prožívala jsem bolest.. Bolest ze ztráty …

A vše krásné, co mne obklopovalo, co jsem si bytostně uvědomovala na každém svém kroku, moji bolest ještě více umocňovalo, prohlubovalo.. Prožívala jsem utrpení..

Píši o tom proto, že lidé, kteří ke mne přicházejí na terpaii či pro bylinky se mne svěřují se svými bolestmi, se svým trápením. Otevírají své nitro.. Pokud můžete s někým o své bolesti či trápení mluvit, pokud projevíte, co cítíte, necháte proudit beze studu své slzy, dojde k úlevě, k nesmírné úlevě..

Někdy se vám může zdát vaše situace beznadějná. Je to jen zdánlivé. Z každé situace, ať vypadá v danou chvíli jako neřešitelná, je vždycky východisko..

A pamatujte ..

Čas je milosrdný a přináší úlevu.. Přijde doba, kdy se zase budete radovat, kdy budete vnímat krásu stromů a rozkvetlé louky, kdy budete vnímat kapky deště na jehlicích borovice a sytou červenou barvu zrajících šípků a hložinek, kdy budete s radostí pozorovat let ptáků ve větru …

Ano, naši minulost nejde „odstřihnout“, je naší součástí.. Nikdo nám ji nevezme. Je v nás. Ať je krásná či bolestná. Ale nelze žít z časů minulých, z našich prožitků. Bylo by to jen živoření, pouhé přežívání..

Náš čas je právě teď, v tomto okamžiku. Všechny osudové rány, všichni lidé, kteří k nám přicházejí a situace, které prožíváme nám nastavují zrcadlo, abychom došli k uvědomění..

Abychom se vrátili sami k sobě, abychom našli cestu k sobě samým, do svého nitra..

Ať chceme či nechceme, každý okamžik je změnou..

A změna je život …

S láskou

Zuzana

2. 10. 2016

„Jsem i rosou na stéblech trávy“ …

I to je část mé duše …

Můj kamarád, šaman, který rovněž vnímá energie a „vede“ bytosti k pochopení a uzdravení, tuhle část mojí duše též vnímá. A nejen on… Ale byl to právě on, kdo vyjádřil, že když jsem i ranní rosou, jsem i nejčiřejší sattvou, a že :

„Dr. Bach objevil 39 květových esencí, ale já jsem ta živá 40. „

Bachovy květové esence pomáhají uzdravovat. Kdo trpí a strádá je vždycky naše duše.. Utrpení a bolest se po čase projevuje ve fyzickém těle.

Jak cítíte a vnímáte svoji duši … ? Jste si vědomi sami sebe? Jste si vědomi, že ve své přirozenosti jste nesmírně krásní?

Duše nás vede do svého středu, do svého nitra, k sobě samým, k opětovnému nalezení sebe sama, k přijetí sebe samých. Vede nás k uvědomění.. Vede nás k lásce.. Nic víc než lásky není třeba …

S láskou všem bytostem …

Zuzana

 

1. 10. 2016

Bílá skála …

Kameny všech tvarů, velikostí, barev a energie.. Některé s povrchem třpytícím se v záplavě slunečních paprsků.

Bílá skála obklopená lesy s mechy a trávou v tomto čase ještě svěže zelenou.

Nádherné stoleté buky, jimž se již začíná barvit listí.. U mladých stromků je kůra tak hladká, že sama hladí, když přitisknete svoji dlaň. Dotkli jste se někdy mladého buku? Pohladili jste někdy stoletý buk? Přitiskli jste někdy svoji tvář třeba na kůru modřínu?

Ucítíte tlukot srdce.. Jeho i svého …

Dnes jsem byla poprvé na Bílé skále. Vnímejte se mnou krásu kamenů a stromů.. Vše je o energii..

 

 

 

 

Prožít určitý čas v lese je pro mne darem. Vždycky..

Přeji všem bytostem spočinutí. A nalezení cesty k sobě samým. Přijetí se s láskou ve své přirozenosti.. A dokonalosti Stvoření …

S láskou

Zuzana

 

30. 8. 2016

Září …

Mohla bych si položit otázku, v čem je tento týden zvláštní, jiný, výjimečný.. V tomto slova smyslu je zvláštní v podstatě každý den, každý týden, každý rok.. Pro každého z nás ovšem svým vlastním výjimečným způsobem, prožíváním, setkáváním, vnímáním situací, které jakoby zdánlivě přicházely nahodile.. Uvědomováním si, co si přejeme.. A co ne …

A také přijímáním rozhodnutí..

Tento týden ve čtvrtek nastává novoluní ve znamení Panny. Novoluní je dobou změny, nového počátku..

Tento týden ve čtvrtek začíná svým prvním dnem kralovat měsíc září..

Září je dobou zvláštní energie.. Mnohé v přírodě dozrává.. Nastává čas ostružin – jak jsem již zmínila ve svém „Pozvání“ před pár dny.

Září je čas, kdy se listy na stromech začínají odívat do překrásných barevných tónů, září je čas, kdy prožíváme vlahé večery při západu slunce.. Září je čas, kdy se časně ráno louky halí do mlžného oparu a v noci hvězdy začínají zářit svojí vlastní nekonečnou září…

Září je i dobou mého zrození.. Ano, narodila jsem se začátkem září, a tento týden oslavím své narozeniny.. I proto je tento týden pro mne zvláštní, výjimečný…

Září je pro všechny i časem odvahy.. Realizovat si své sny, leckdy potlačené již v útlem věku.. Realizovat si svá opravdová přání.. V každém okamžiku je čas věřit sám sobě.. Je čas přijmout sám sebe a samu sebe s láskou.. Je čas vyslovit své přání …

Tak jako jindy i v téhle chvíli se mi náhle vybavují slova jedné písně a já si zpívám: „…rybičko zlatá přeju si…“

A vzduchem se nese moje přání …

S láskou

Zuzana

25. 8. 2016

Pozvání …

Zvu vás všechny, kdo právě čtete moje řádky, na procházku.. Zvu vás do lesa..

Byla jsem v lese dnes ráno a ráno to bylo pro mne doslova kouzelné, sluncem a energií prostupující, voňavé kůrou stromů a jemné dotykem mechu a lesní trávy… Miluji procházky lesem..

Zaposlouchejte se do vánku, který Vám bude společníkem spolu se mnou.. Nechte se vést… A prozářit slunečními paprsky.. Vnímejte svoje tělo.. Vnímejte to zvláštní spojení, když upřete svůj zrak k nebi a zadíváte se do korun stromů.. Zujte si boty a vnímejte svoje chodidla, to spojení se zemí, když jemně našlapujete lesním mechem.. Uvědomte si jeho hebkost a jemnost, jakoby Vás nadnášel, když se po něm procházíte. To příroda vytvořila ten nejjemnější koberec …

Uvědomte si svůj dech, prožijte vědomě svůj nádech i výdech, svoje bytí v tomto okamžiku …

Dovolte si vše procítit.. Cítit spojení se vším …

Fotografie jsou velmi harmonizující. Jsou pro vás.. Zkuste si je zvětšit na celou obrazovku a … Vstupte …

 

Dotkni se kmene stromů.. Ucítíš to spojení …

Zahaleni slunečnými paprsky…

V korunách stromů …

Na koberci z mechu se krásně vyjímají fialkové květy vřesu..

Je milé spatřit jemné květy zvonečků.. Dary lesa …

Les má pro nás i další dary.. Třeba ostružiny..

Ostružiny postupně dozrávající.. Ano, všechno má svůj čas.. Čas ostružin …

Krásný den.. S láskou

Zuzana

 

13. 8. 2016

Spatřit něco tak čistého …

Spatřit něžnost, kterou vnímáš …

9. 8. 2016

Svítání …

Ať je soumrak v duši sebetemnější, každý by si měl uvědomit, že je to v podstatě jen okamžik, neboť svítání je v dohlednu … A svítání je nový začátek.. Vždycky …

 

Svítání na louce bylo krásné.. Sluneční paprsky dosahovaly až k zemi a já nečekala, že pro mne bude přichystán tento dar..

Bylo mi v tu chvíli jedno, jestli mne nějaký náhodný kolemjdoucí bude pozorovat s despektem, co to tropím, když vztahuji ruce blíže k nebi, jako bych se ho chtěla dotknout, když volně projevuji, co cítím.. Bylo mi jedno, že v jeho očích mohu vypadat jako blázen.

Nelze jinak. Popírala bych sama sebe..

Za spontánnost se nikdo nemusí omlouvat …

Díky Bohu, že v daném okamžiku můžeme být spontánní, být sami sebou, navzdory kritice druhých. Hodnocení druhých není podstatné. Na to by nikdo neměl zapomínat. Je to pouze jejich úhel pohledu. A každý úhel pohledu je jiný.

Je to stejné, jako když cítíte lásku k druhému, když ho spontánně obejmete a oba se spojíte v polibku lásky..

A tak jsem usmívající se stála uprostřed louky, dotýkala se slunečních paprsků a ony mnou prostupovaly. Na chvíli jsem zavřela oči a vnímala …

Sílu okamžiku.. Svítání …

S láskou …

7. 8. 2016

Posvátný les a kráska.. Kráska s jemnými kvítky ve svém rozkvětu …

Zpověď

Posvátnost lesa.. U svatého kříže.. A naše shledání.. Je jedno, jak jsi daleko, vzdálenost není důležitá. K sobě se přibližujeme.. Vítám se s tebou, kdykoliv tě spatřím, můj milovaný, můj lese.. Mé srdce se raduje pohledem na tebe, na každou tvojí součást..

Miluji procházky tebou, když mne na každém kroku doprovázíš. Společně jdeme a já vnímám tvoji vůni, cítím cele tvoji přítomnost,  dotýkám se tě.. Dotýkám se tvých stromů, květů bylinek rostoucích při cestě, kamene čekajícího na pohlazení.. Naslouchám hlasu tak známému a milému.. Hlasu lesního potůčku a šumění větví stromů..  Slyším tlukot našich srdcí.. Uvědomuji si klidnou hladinu rybníka uprostřed tebe i volnost motýlů, kteří spolu tančí v letu.

Jsi můj štít, můj ochránce. Jsi vzduch, který dýchám.. Jsi jemný a něžný, když si pohráváš s mými vlasy, rozcuchanými vánkem točícím se mezi stromy.. S důvěrou si na chvíli zouvám boty a bosá vnímám lesní trávu, tvůj jemný dotyk.. Dotyk Země a nebe. Cítím na rtech tvoje polibky.. Když se hlava zatočí, jediným pohledem do očí…

Zářím.. Jsem sama sebou a jsem tvojí součástí.. Posvátností.. Posvátností lesa…

4. 8. 2016

„Věci nejsou takové, jakými se zdají být“…

Příkladem toho jsou digitalisy.. Tyto byliny, jejichž všechny části jsou jedovaté, se využívají ve farmaceutickém průmyslu k výrobě léčiv. Z listů digitalisů se získává digitoxin, který zvyšuje tok krve do srdečního svalu. V případě srdečního selhání se jím reguluje srdeční tep. A tak všude uváděná jedovatá bylina může v danou chvíli někomu zachránit jeho život…

Na obrázku je náprstník červený (Digitalis purpurea).

Pokud se někdy může zdát, že se cítíte na dně nebo nevidíte východisko z nějaké životní situace, uvědomte si, že je to v danou chvíli jen zdánlivé.. Vzpomeňte si na to, že věci nejsou takové, jakými se v danou chvíli jeví být.. Vždycky existuje řešení. Vzpomeňte si na „jedovatý“ digitalis, který v okamžiku srdečního selhání zachraňuje život.

Někdy stačí odstup od situace a uvědomění si …

3. 8. 2016

Když mám srdce naplněné něhou z krásy květů.. A souzním …

Rozrazil klasnatý.  No řekněte, není okouzlující…?

8. 7. 2016

Někdy je bezva udělat něco výjimečného, třeba se spontánně vydat do lesa a poté – jako třeba dnes já – mít k snídani hrnek voňavých lesních jahůdek. Byla to neskutečná dobrota. Mňam.. Vřele doporučuji…

 

Být spontánní je úžasné.. Nepopírejme sami sebe. Přestaňme se bát odsouzení, že se chováme třeba „bláznivě“. Prožívejme radost. Buďme spontánní …

6. 7. 2016

Moje dosavadní zkušenosti s osobními konzultacemi i kraniosakrální terapií mne vedou k tomu, abych zde zmínila, že lidé, kteří ke mne přicházejí, otevírají své nitro, sdělují svoje starosti a pocity, a to je nesmírně důležité. Je to o důvěře v člověka, v terapeuta.

Je zcela zásadní, i když ne vždy jednoduché říci, co člověka trápí. Svěřit se. Pocit, že člověk může sdílet své starosti bez obav z odsouzení jeho samého nebo situace, ve které se nachází, je prioritní. Komunikace obecně by měla plynout, a to bez rozdílu mezi všemi lidmi, mezi blízkými především.. Někdy je zapotřebí zbavit se strachu, že ten druhý nepochopí, co mu člověk chce říci. Neobávat se zeptat, ať je to v rodině nebo jinde, když něčemu nerozumí. Někdy je to o pochopení, že tím, že se druhému svěří se svými postoji a pocity, neodsuzuje toho druhého, že by případně ve vztahu dělal něco špatně. Jen chce sdílet, chce být přijat takový, jaký je.

Je to o uvědomění si, že každý je ve svém stvoření a své přirozenosti úžasný a dokonalý, nemusí se tedy snažit jakýmkoliv způsobem zalíbit se druhým. Přestat hrát ty nekonečné hry, které vedou k frustraci, k pokrytectví, k závislosti.. Je to o přijetí sama sebe takového, jaký je.  Být spontánní, být sám sebou. Je to o lásce… Lásce sám k sobě i k veškerému bytí.

Jak napsal Theodor Sturgeon: „Jsou chvíle, kdy břemeno, které neseme, ztěžkne příliš a pak je musíme odložit. Ale vzhledem k jeho povaze ho nelze odložit na skálu nebo zavěsit do rozsochy stromu jako těžký pytel. Dokáže ho přijmout jedině mysl druhého člověka.“

Přidala bych k tomu, že to břemeno nemusí nikdo nést dlouho. Nemusí se obávat. Stačí se rozhodnout.. Rozhodnout svěřit se někomu blízkému s tím, co ho trápí, jaké břemeno si nese z předchozího vztahu, z dětství, ze současného partnerství.. Je toho více.

Pokud se rozhodnete, jsem tady pro Vás. Společně můžeme hledat jiný směr cesty. Cesty k radosti, ke štěstí, k lásce …

3. 5. 2016:

Tenhle pohled mě vykouzlil úsměv na rtech.. Příroda je vážně úžasná. Vidět dvě krásky takto pospolu je radostné …

9.4. 2016:

„Nejlepším lékem pro člověka je člověk. Nejvyšším stupněm léku je láska.“ Paracelsus

2. 5. 2016:

Ano, láska je uzdravující …

Až si lidé uvědomí tuto jednoduchou zákonitost, tento obecný vzorec zdraví, začnou uzdravovat sami sebe..

Přidávám dnes pár slov a obrázků z ranní procházky. Zima se sice ještě sem tam hlásí o svojí vládu, zejména je to patrné ráno, když jsou kvítky a okraje lístků lemovány stříbrným okrajem jinovatky, ale jaro je již dávno tady a bylinky k mé radosti rostou každým dnem víc a více… A tak se již pár dnů každý den ráno vítám s čekankou, pitulníkem, česnáčkem, svízelem přítulou, černobýlem a dalšími kráskami, které na své cestě „potkávám“.. Sluníčko prostupuje skrze větve stromů, ptáčci zpívají a já vnímám tu nádheru a jsem vděčná, že mohu toto vše prožívat. Každé ráno je svým způsobem jiné a pokaždé pro mne přichystá něco nového. Sojky mne vítají z blízkosti svým křikem, srnec nečekaně přeběhne přes cestu, stébla trav se vlní v záři slunečních paprsků. Je toho více.. Nebe je pokaždé jiné. Někdy modré s bílými mraky jako peřinami, někdy šedé přinášející vláhu, někdy s oslňujícími slunečními paprsky a někdy vytváří světlo tak jemné a měkké, že je téméř hladící.. A já jdu, usmívám se, cítím spojení a děkuji …